Kabinet voskových figurín
Das Wachsfigurenkabinett
Německo, 1924, 65 minut
Režie: Leo Birinsky a Paul Leni
Scénář: Henrik Galeen
Hrají:
Emil Jannings (Harun al Raschid)
Conrad Veidt (Ivan Hrozný)
Werner Krauss (Jack Rozparovač/ Spring-Heeled Jack)
William Dieterle (Básník / Pekař Assad / Ruský princ)
Problém se snímkem „Kabinet voskových figurín“ je vlastně jenom v tom, že se nejedná o hororový snímek, respektive jednotlivé scény, které se zde objevují, nemají úplně všechny hororový charakter. Ten vychází vlastně z toho, že je zde fantastický prvek, kdy jednotlivé voskové figuríny v kabinetě ožívají a žijí si svým vlastním životem, i když jen ve fantazii spisovatele.
Příběh snímku „Kabinet voskových figurín“ vypráví o muzeu voskových figurín, v němž jsou osobnosti historie. Je zde Harun al Raschid (Emil Jannings), Jack Rozparovač (Werner Krauss) a Ivan Hrozný (Conrad Veidt). Právě tyhle osobnosti padnou do oka básníkovi, jenž do muzea přichází za zajímavým úkolem – má napsat o osobnostech příběhy, které by muzeu pomohly v propagaci.
Na snímek „Kabinet voskových figurín“ se rozhodně podíváte ve chvíli, kdy máte rádi staré filmy, kde se ještě nemluvilo. Ano, vzhledem k roku vzniku je celkem jasné, že tohle je němý snímek, což mu ale vůbec neškodí, protože to zásadní dokáže sdělit obrazem. A obraz je to, co německé filmy počátku 20. let 20. století skutečně zdobilo, a to především díky expresionistickému pojetí.
„Kabinet voskových figurín“ není tak expresionistický jako „Kabinet doktora Caligariho“, ale přece jen najdete záběry a kulisy, kde na vás ten expresionismu skutečně krásně dýchne, a to i díky tomu, že jsou jednotlivé pasáže vybarvovány, většinou tedy jen jednou barvou v rámci spektra. I díky barevnosti na vás film dovede dýchnout takovou zvláštní atmosférou, pokud ne přímo atmosférou hororovou.
„Kabinet voskových figurín“ je pojat jinak než jeho mladší američtí následovníci, ale přesto se jedná o film, který je hlavně díky svému provedení zajímavý. Pokřivené obrazy a krásné kulisy jsou prvkem, který vás dovede zaujmout, pokud máte trochu výtvarného cítění a necháte se ovládnout obrazy, které jsou prezentovány v rámci jednoduchého děje. Němci té doby uměly točit dobré filmy.
Hodnocení: 70 %
