Joker
Vydalo nakladatelství BB/art, 2012, 399 Kč
Scénář: Brian Azzarello
Kresba: Lee Bermejo
Brian Azzarello je dobrý scénárista, který však ne vždy produkuje dokonalou perlu, někdy je to prostě jen průměrný komiks. Tenhle scénárista, který dělá teď pro DC Comics, ale nejvíce se proslavil sérií „100 nábojů“, kterou psal pro Vertigo, dospělejší odnož DC Comics, se spojil s Leem Bermejem, úžasným kreslířem. Lee Bermejo má neskutečně realistický styl, který dokáže úžasně přizpůsobit danému příběhu. Když kreslil komiks „Batman: Noël“, dokázal kresbu volit tak, že na člověka dýchne nejen duch Vánoc, ale i duch Dickensovy doby. Ano, to vše přesto, že se komiks odehrává v Gothamu ve světě Temného rytíře a jeho záporáků.
Měli jsme tu hodně recenzí na knihy Jepha Loeba (Batman: Ticho I“, Batman: Ticho II“, „Batman: Dlouhý Halloween I“, „Batman: Dlouhý Halloween II“, „Batman: Temné vítězství I“ a Batman: Temné vítězství II), které především těžily z toho, že se zde promenádovali všichni možní i nemožní záporáci z Gothamu, proti kterým stál Batman a všichni jeho společníci, které si je možné jen představit. Naštěstí Robin byl sem tam dost upozaděn. „Batman: Noël“ ani „Joker“ nejsou takovými komiksy. Lee Bermejo nepotřebuje kreslit všechny záporáky, ale stačí mu, když má zajímavé prostředí a ucházející příběh. Potom se neskutečně rozjede.
Příběh je v tomhle případě skutečně ucházející. Ve skutečnosti se jedná o takovou kratší povídku, která byla rozpracována do grafického románu. No, spíš se chce říct do grafické novely. Joker je venku z vězení. Jak je to možné? Nejspíš dobré chování. Chce se vrátit jako vládce města, ale to si musí město vzít zpátky. Jsou tu jiní, kteří si Gotham nyní nárokují a Jokerovo postavení rozhodně není jednoduché. Jenže je to Joker, naprostý šílenec, jehož běsnění vnímáme spolu s postavou Jonnyho Frosta. Jonny se po Jokerově propuštění stane osobním řidičem největšího gothamského šílence. Do jisté míry svého zaměstnavatele obdivuje, ale uvědomuje si vlastně, kdo Joker doopravdy je?
Právě postupná Jokerova přeměna od ne až takového šílence po skutečný běs, je tím nejlepším, co Azzarello do komiksu přinesl. Navíc to skvěle zakomponoval do příběhu muže, který si myslí, že dokáže s naprostým cvokem držet krok. Nedokáže, ale uvědomí si to včas? Azzarella lze pochválit ještě za to, že se vyhýbá velkým scénám a také Batmanovi. Celou dobu jeho přítomnost cítíme, ale vlastně se s ním téměř nesetkáme, až na samotném konci, kde je onou příslovečnou třešničkou na dortu. Přesto si myslím, že Bermejovy kresby je pro takový komiks škoda. Jenže je to právě Bermejo, kdo komiksu „Joker“ dává naprosto jinou dimenzi.
Lee nepoužívá stále stejnou kresbu, ale využívá různé techniky, aby dal příběhu tu správnou atmosféru. Na vizuální stránce postavy Jokera je patrné, že inspirace vychází z filmu „Temný rytíř“ nikoli z jiných komiksů. Pokud se podíváme na Jokera, kterého kreslil Tim Sale, jsou to nebe a dudy. Salův Joker je cvok s obrovskými zuby, neskutečná postava, která je na první pohled zvráceně komická. Až jeho činy musí promluvit, scénárista mu musí dát život, což se Loebovi ne vždy podařilo, snad i proto, že se na Jokera ani v jednom ze svých tří velkých komiksů u nás vydaných nesoustředil. Bermejův Joker je dokonalý, reálný a skutečně děsivý. Snad jen kdyby nebyl až tak moc ukecaný. Tady ale dávám vinu Azzarellovi, který si prostě jenom zkrátil volnou chvíli skvělou myšlenkou, kterou až moc rozpracoval do šířky, ale ne ve všech ohledech do hloubky. Hodnocení je tak především za neskutečně nádhernou kresbu. Lee by se měl pustit do něčeho osobního a vykašlat se na DC Universe.
Hodnocení: 75%
