It’s in the Blood
USA, 2012, 81 minut
Režie: Scooter Downey
Scénář: Scooter Downey a Sean Elliot
Hrají:
Lance Henriksen (Russell)
Sean Elliot (October)
Rose Sirna (Iris)
Jimmy Gonzales (Michael)
Je to v krvi? Copak v té krvi asi je? Hemoglobin? Nadbytek cukru? Ne, takhle jednoduché to asi nebude. Snímek určitě navnadí fandy tím, že zde hraje Lance Henriksen, velkým tahákem je i proto, že zde není jen na okrasu, nebo pro nějaké komerční účely, ale hraje celou dobu jednu z hlavních postav. Tohle je rozhodně příjemné, protože poslední dobou jsem se s ním setkával jenom ve vedlejších rolích.
Zase jednou jsem měl pocit, že Lance Henriksen je pořádný chlap a ne jen chlap stárnoucí, což je dobré zjištění. Navíc s jeho hlasem je to docela dobré představení. Tak ale nejsme tu kvůli Henriksenově hlasu, ale proto, že tohle je komplexní film, kde se hraje i vizuálně. Není to herectví dokonalé, ale prostě je vidět, když už člověk za sebou něco má, anebo v sobě alespoň nosí nějaké ty herecké geny, což se dá říct o obou hlavních hercích – Henriksen a Elliot.
Snímek „It’s in the Blood“ si ukousl poměrně velké sousto. Je zde až moc motivů, které se na první pohled zdají až neskutečně nekonzistentní a vy si říkáte, jestli je možné, aby daly dohromady jeden smysluplný film. Najdete zde příšeru v lesích, gore, trauma z minulosti, torture porn, stalking a voyerismus, domácí operace, survival, astmatického chlapíka, otce nacházejícího cestu ke „ztracenému“ synovi. Je toho opravdu moc a ne všechno je ku prospěchu věci.
„It’s in the Blood“ je snímek, který není špatný. To komorní prostředí v lese, kde jsou jen dvě hlavní postavy, což je prostříháváno nějakými flashbacky, kde tak nějak pochopíme, o co jde, co je problém, kdy vznikl, apod., je dobré. Není to výborné, ale je to dobré. Po delší době jsem měl u hororu pocit, že se tvůrce nesnažil jen o to vyděsit, ale přidal k tomu i snahu vytvořit děj, který není úplně na první pohled průhledný.
Silnou stránkou filmu je styl vyprávění, který má jasně danou gradaci, jsou zde jasně dané klidné momenty, které mohou některé odradit, jsou zde momenty vyhrocené, které na vás budou působit tím správný způsobem. Jak říkám, tohle není mistrovské dílo světového hororu, ale pro mě osobně je to v záplavě hororové podprůměrnosti něco nadprůměrného, na co se rozhodně dá koukat.
Hodnocení: 65 %
