Ils
Francie, Rumunsko, 2006, 77 minut
Režie: David Moreau a Xavier Palud
Scénář: David Moreau a Xavier Palud
Hrají:
Olivia Bonamy (Clémentine)
Michaël Cohen (Lucas)
Adriana Mocca (Ilona)
Maria Roman (Sanda)
Představte si výchozí situaci. Jste na poměrně opuštěné silnici se svojí náctiletou rumunskou dcerou, když vám zazvoní telefon. Dcera do toho začne pindat, protože je to prostě zmetek, co má pubertu na vrcholu křivky, a vy máte chuť jí vrazit takovou, až se jí pilník zarazí do krku. Trochu se s ní pohádáte, ale nechcete na ni být úplně zlí, protože je to pořád vaše dcera. Oči se vám vrátí na silnici a ono tam najednou něco stojí. Strhnete volant, napálíte to do sloupu, ale v pohodě, rychlost byla už poměrně nízká.
Takhle začíná děj filmu „Ils“, známého také jako „Them“. Ani jedné z pasažérek se nic nestalo, ale pak najednou matka zmizí, dcera zůstává v autě sama a něco po ní jde. Nakonec jí to také dostane. Ironicky, právě ve chvíli kdy umírá, kolem projíždí automobil, který samozřejmě nezastaví. Jemné rýpnutí do toho, jak jsme sobečtí a staráme se jen o své starosti. Hoďme kamenem, kdo jsme bez viny.
„Ils“ se hned ze začátku profilují jako atmosférický horor, který nás bude chtít dostat tím, že po postavách půjde něco neznámého, něco, co nevidíme. První scéna však uteče a dostáváme se ke skutečným hlavním postavám a k tomu, co ony budou prožívat. Člověk má chvíli pocit, že to bude něco ve stylu nové vlny („Martyrs“, apod.), ale nakonec končíme u něčeho, co se spíše podobá kombinaci Funny Games a Nebojte se tmy.
Atmosféra je zde skutečně napjatá. Postavy vlastně utíkají, nic jiného nedělají, případně naslouchají za dveřmi. Film se snaží být akční, rychlý, nechce nudit, ale přesto se snaží mít nějakou pořádnou stopáž. Nakonec se snímek stejně dostal pouze na 77 minut, ale zase lepší, než kdyby to bylo zbytečně natahované a divák se skutečně nudil. Nejde totiž skutečně o nic jiného než o to, že dvě postavy máme sledovat při tom, jak se snaží přežít. Jde po nich někdo neznámý. Ne nesmyslně se pak nabízí srovnání s filmem Oni, který mi ale přece jen přišel o něco děsivější, ale u mě je to asi jen těmi maskami, protože Oni celkově nestáli za moc.
„Ils“ se snaží budovat atmosféru, snaží se diváka připoutat k sedačce, nechat ho napjatého a pak jej přinutit vykřiknout. Lekačky rozhodně nejsou tak prvoplánové a očividné jako ve většině amerických filmů. Přece jen, v tomhle smyslu má snímek „Ils“ navrch. Nějaké velké jásání se však nekoná, ale nelze říct, že by tenhle film nezapadal do nové francouzské vlny, protože snaha o dobrý horor je zde patrná.
Hodnocení: 60%
