Historky hrůzy
Tales of Terror
USA, 1962, 89 minut
Režie: Roger Corman
Scénář: Richard Matheson podle příběhů Edgara Allana Poea
Hrají:
Vincent Price (Locke / Fortunato Luchresi / Ernest Valdemar)
Maggie Pierce (Lenora)
Leona Gage (Morella)
Peter Lorre (Montresor)
Vincent Price, Peter Lorre, Basil Rathbone. Tohle není na první pohled obsazení, které by bylo špatné. A samozřejmě také není. Všichni tři předvádějí skvělé výkony, i když Roger Corman po nich po všech očividně chtěl, aby trochu přehrávali, aby to bylo teatrální, aby se jednalo spíše o divadelní povídky, které jsou pojaté trochu velkoryseji, ale v interiérech, tedy levněji, jak je Rogerovým zvykem.
Film se skládá z celkem tří poeovských povídek, kdy první je „Morella“. V ní hraje Vincent Price – ten má mimochodem roli v každé ze tří povídek – muže, který truchlí po smrti své ženy. Ta zemřela brzy po porodu před dvaceti šesti lety. Od té doby se Locke se svou dcerou neviděl. Jejich nové setkání má nechat vyvstat skutečnostem, které nikdo neznal. Velmi dobře gradující povídka.
Druhým příběhem je „The Black Cat“, v němž exceluje Peter Lorre. Ten, jako správný alkoholik a překvapivě i znalec vína, přichází na souboj s Vincentem Pricem, „skutečným“, tedy snobským znalcem vína. Stanou se z nich přátelé, ale to jenom proto, aby Lorre mohl dokončit svoje plány. Kdyby jen nebylo té zpropadené kočky! Mimochodem snová scéna je skutečně parádní.
Poslední povídkou v tomto triptychu je „The Facts in the Case of M. Valdemar“. Price hraje titulního pana Valdemara, který se bohužel chystá zemřít. Je zde ale jeden hypnotizér, který by ho snad i mohl ušetřit. Jenže hypnóza rozhodně neprobíhá tak, jak by měla. Vincent Price je zde strašidelný i vleže, ale je to Basil Rathbone, kdo dokázal skvěle ztvárnit šílenství. Opět trochu divadelně, ale podařilo se.
Roger Corman se svými herci odvedl dobrou práci a snímek „Tales of Terror“ je takovou klasikou svého žánru, klasikou, která je spojena se jménem Edgara Allana Poea a ukazuje, že tohle je něco, co sice stárne, ale vůbec to nevadí, protože ty filmy mají pořád svou specifickou atmosféru, jež je dána i skutečností, že byly natáčeny v interiérech, ale se snahou diváka vyděsit. Některé masky a triky jsou velmi slušné a nezestárly vůbec.
Hodnocení: 75 %
