Hansel Vs. Gretel
USA, 2015, 86 minut
Režie: Ben Demaree
Scénář: Jose Prendes
Hrají:
Brent Lydic (Hansel)
Lili Baross (Gretel)
Aqueela Zoll (Willy)
Jhey Castles (Cthonia)
„Jeníček a Mařenka“ je takový evergreen. Pohádka, která má neskutečně hororový podtext a vlastně je hororem, pokud se dobře vypráví a nevynechají se nějaké důležité skutečnosti. V poslední době se natočilo celkem dost filmů, které se tímhle dílem ústní lidové slovesnosti inspirovaly, a jejich kvalita je různorodá. Od mainstreamu až po naprosté béčko, které v sobě nemá nic, na co by se vám chtělo koukat. Co by mohl přinést snímek „Hansel Vs. Gretel“ nového?
Tak on už trochu naznačuje ten název, kde není spojka „a“, ale je použito ono „vs“, které označuje versus. Jeníček a Mařenka by tak ve snímku „Hansel Vs. Gretel“ neměli stát vedle sebe, ale proti sobě. Tohle ale na začátku snímku není pravda, protože každý je na trochu jiném místě. Gretel, tedy Mařenka, si vede svojí malou pekárnu, kde dělá výborné koláče, zatímco Hansel je lovcem čarodějnic, což samo o sobě tak originální není, ale vzhledem k současnému trendu to nepřekvapí.
Dojde ale k setkání po nějaké době, kdy si Hansel a Gretel padnou do náruče. Jenže to ještě nevědí – i když něco tuší – že je teprve čekají pořádné problémy, které jsou spojené s tím, co provedli – zabili Lilith. Tím se dostávám k tomu, že se ve skutečnosti jedná o pokračování snímku „Hansel & Gretel“, který byl natočen v roce 2013. Představitel Hansela zůstal stejný, jen ta Gretel trochu změnila tvář. Kvalitou se ale pokračování nikam neposunulo, jen ten příběh se alespoň malinko vyvíjí, což musím kvitovat s povděkem.
Snímek má na svědomí Asylum, a tak se dalo celkem jasně předpokládat, že půjde o béčko, které navíc bude docela krvavé. To je pravda, jen je celkem škoda, že jsou triky většinou digitální a jednoduše vypadají docela hnusně. Hlavně ten trik s propíchnutým okem je opravdu nehezký na pohled a nemyslím pro to, co zobrazuje, ale jak je to zobrazeno. Nějaká ta krev je tu ale ještě skutečná – sem tam – a to je jen dobře.
Kromě toho, že příběh má trochu posun a dochází zde k zajímavému zvratu, který je pro jistotu prozrazen rovnou názvem, je tohle celkem klasické béčko, které má špatné efekty, což mě na tom mrzí nejvíce. Nápad – jeden – je dobrý, ale provedení je prostě takové, jak se od studia Asylum dá očekávat. Nic velkého, špatné béčko, které celkem rychle uteče, a nad jeho naivitou se sem tam pozastavíte. Špatné béčko, ale do toho s tím jdete.
Hodnocení: 25 %
