Grave Encounters
Kanada, 2011, 92 min
Režie: The Vicious Brothers
Scénář: The Vicious Brothers
Hrají:
Sean Rogerson (Lance Preston)
Juna Riedinger (Matt White)
Ashleigh Gryzko (Sasha Parker)
Mackenzie Gray (Houston Gray)
Skupina mírně řečeno přihlouplých filmařů, natáčející dokumenty o strašidelných domech se chystá strávit noc v bývalém blázinci, kde prý straší. A samozřejmě se ani jeden z nich nedožije rána... Zní to jako klišé? Zní to jako další z moha variací na „found footage?“ Nebude to náhodou děsná nuda? Na všechny tři otázky zní odpověď „ano.“
„Film je podle skutečných událostí, originální nesestříhané nahrávky byly zatajované po šest let!“ atakdále, to už je prostě docela otravné. Blair Witch byl první, byl originální, byl dobře provedený a stal se poprávu kultem. Jenže pokoušet se o to znovu a znovu, ideálně desektrát do roka, je nuda. „Grave Encounters“ nuda bezpochyby jsou, konkrétně první dvě třetiny filmu. Úvodní seznamovací pasáž je děs, které se v našem žánru málokdy vyhneme a tento snímek není vyjímkou. Rozhovory s pamětníky, představování stroječků a seznamka s hlavními protagonisty je k uzoufání a „Grave Encounters“ na tento úvod zbytečně trpí. Trvá totiž nepředstavitelně dlouho.
Dá se sice mluvit o nějaké atmosféře, budova bývalého sanatoria má jisté kouzlo, interiéry jsou správně strašidelné, a když pamětníci nebo správce objektu vypráví pověsti, které budovu obestírají, cítíte příjemné mrazení v zádech. Ovšem poté, co se setmí a naši hrdinové jsou zamknuti v budově, nastupuje opět nebetyčná nuda. No řekněte, půlhodinový záběr na okno, které se OH BOŽE! otevře? Někteří namítnou, že třeba v Paranormal Activity to fungovalo, ale jak víme, na toto téma se názory velmi různí.
Závěrečná půlhodinka se změní v lekačkový nářez se spoustou duchů, křiku a nějakou tou krví. Bohužel, lekačky jsou otravně nudné, duchové otravně levní a té krve je málo. Co je přínosem, je postupné rozkrývání historie sanatoria, čemuž by se podle mého dalo rozhodně věnovat víc času na úkor levných lekaček a film by se vyšplhal na nepoměrně lepší hodnocení. Zároveň i slušně funguje bezmoc, sám dům si očividně se štábem v hlavní roli zahrává a odmítá je pustit ven.
Neříkám to často, obvykle tvrdím pravý opak, ale „Grave Encounters“ mi připadají lehce nadhodnocené. V závěru jsem se i bavil, ale „úvodní“ část, která zde trvá snad tři čtvrtiny stopáže, film neskutečným způsobem zabíjí a měl jsem co dělat, abych neusl. Konečný scénář nevyužívá ani špetku potenciálu, který námět měl. A strach? Ne, u „Grave Encounters“ se opravdu nebude bát nikdo starší deseti let. Vyčpělé zpracování vyčpělého tématu, které nemá šanci zařadit se po bok takových následovníků „Záhady Blair Witch“ jako je REC nebo „The Tunnel.“
P.S: M. Greye jako médium, nebo spíše rockovou hvězdu, budete chtít zavraždit vlastníma rukama od první chvíle, co se objeví na scéně.
Hodnocení: 40%