Furankenshutain no kaiju: Sanda tai Gaira (1966)

60%
Japonští frankensteini se vracejí a vypadá to, že jich bude víc.

Furankenshutain no kaijû: Sanda tai Gaira

Japonsko, 1966, 90 minut

 

Režie: Ishirô Honda

Scénář: Reuben Bercovitch, Ishirô Honda a Takeshi Kimura

Hrají:

Russ Tamblyn (Dr. Paul Stewart)

Kumi Mizuno (Akemi)

Kenji Sahara (Dr. Yuzo Majida)

Nobuo Nakamura (Dr. Kita)

 

Snímek Furankenshutain tai chitei kaiju Baragon považuji za velmi originální a povedené kaiju, které si sice bere inspiraci z Mary Shelley, ale opravdu jen inspiraci, a pak si jde po svých. Bylo možné na snímek kvalitativně navázat? Film „Furankenshutain no kaijû: Sanda tai Gaira“ je pokračováním filmu z roku 1965 a snaží se trochu rozvíjet mýtus okolo obrů, kteří jsou zde nazýváni Gargantuové nebo Frankensteini, podle toho, jestli máte anglickou anebo japonsky mluvenou verzi.

 Pan profesor je takový klučík.

Příběh ale není tentokrát něco, co by diváka skutečně rozhodilo. Díky tomu, že je snímek natáčen spolu s americkou společností, mohlo studio Toho do filmu dát nějakého toho amerického herce. Tím se stal Russ Tamblyn, kterého možná budete znát jako doktora Lawrence Jacobyho z legendárního seriálu „Twin Peaks“. I tentokrát si zahrál doktora, který pět let před hlavním děním filmu pracoval se zvláštním tvorem – Gargantuou.

 Bacha, zrůďák útočí.

V současnosti má Japonsko problém. Na jeho lodě útočí monstra a lidé si myslí, že to je právě Gargantua, kterého měl ve své laboratoři doktor Stewart. Doktorovi Gargantua utekl, a tak se rozhodne, že se svou krásnou japonskou asistentkou zjistí, jestli ten tvor, který byl kdysi tak hodný, skutečně může být tak nebezpečný. Postupně zjišťují, že ten jejich možná skutečně bude dál hodný, protože to vypadá, že je zde ještě jeden, který skutečně způsobuje ničení nejen lodí, ale nakonec i částí města.

 Že by bratrovražedný souboj?

Teď si asi řeknete, kde je ta návaznost se snímkem Furankenshutain tai chitei kaiju Baragon. Odpověď je celkem jednoduchá, protože dvě nová monstra vznikla z buněk toho, který byl v původním filmu. Tohle je takové navázání nenavázání, ale tak pro potřeby podobného méně finančně náročného filmu to docela funguje. Přece jen, má to být béčko a ne nějaký vědecký opus, kde bude všechno dokonale sedět. Navíc je to rádoby vědecky celkem obstojně vysvětleno.

 Důkaz, že vevnitř byli opravdu lidé.

„Furankenshutain no kaijû: Sanda tai Gaira“ je přesně ten kaiju film, který očekáváte. Je zde napětí, jsou zde triky, tentokrát opět celkem ucházející, je zde destrukce a souboj monster. Přesto si nemůžu pomoct, ale Ishirô Honda na mě působí jako neskutečný rutinér, který už se prostě ty filmy naučil točit co nejsnáze a jede takhle každý další. Je to škoda, protože první díl byl i v jeho režii přece jen invenčnější.

 

Hodnocení: 60 %

Hororové filmy (příšery, béčka)


Přidat komentář