El callejón
Španělsko, Kolumbie, 2011, 76 minut
Režie: Antonio Trashorras
Scénář: Antonio Trashorras
Hrají:
Ana de Armas (Rosa / Laura)
Diego Cadavid (Gabriel)
Leonor Varela (Matka)
Judith Diakhate (Nyela)
Španělsko-kolumbijská koprodukce? To vlastně vůbec nezní tak zle, protože ze Španělska i z oblasti Latinské Ameriky mohou přijít horory, které mají dobrou atmosféru, anebo jsou zajímavé nějakým jiným prvkem, který se v nich objevuje. V případě filmu „El callejón“, který je uváděn také jako „Blind Alley“, je to atmosféra, ale také překvapení, které na vás čeká.
To překvapení se dostaví ve chvíli, kdy si o filmu nebudete moct zjišťovat, protože na internet ještě před jeho uvedením prosáklo, co je vlastně jeho podstatou. Ono to prosáklo záměrně v rámci propagace. Je to škoda, protože ve chvíli, kdy to nebudete vědět, můžete být mile překvapeni, že i klasické téma, kterým se film velkou část prezentuje, je možné pojmout trochu netradičně a dát mu tím lehce originální náboj, i když nikoli vyloženě dechberoucí.
Snímek se od začátku nebere vážně, což je dáno i krásně stylizovanou titulkovou sekvencí. Pak se seznamujeme s Rosou, což je hlavní postava. Je to celkem obyčejná mladá žena, která se přestěhovala do Španělska, našla si tu práci v hotelu a zrovna si potřebuje vyprat. A tak jde do veřejné prádelny. Asi ani na chvíli by ji nenapadlo, že tak běžná činnost se může proměnit v něco děsivého.
„El callejón“ je hra na kočku a na myš. Rosa je v prádelně zavřená s někým dalším. S někým, kdo je hodně nebezpečný a jde jí po krku. Rosa má jedinou možnost – skrývat se, unikat a možná i najít způsob, jak tajemného nebezpečného muže zabít. A je to vlastně muž, kdo po ní jde? Proč po ní vlastně jde? Otázky se pomalu utápějí v krvavé lázni, protože film je docela drsný a v tomhle směru také graduje.
Španělé a Kolumbijci nepřišli vyloženě s naprosto novým, geniálně inovativním hororem. Přišli s hororem, který má velkou část své stopáže docela dobrou, stísněnou atmosféru, kdy máte pocit, že není úniku. „El callejón“ je díky tomu snímkem, který dovede zapůsobit na naše strachy, a díky uvolněnému pojetí je to velmi příjemné pokoukání, které je spíše podhodnoceno.
Hodnocení: 60 %
