Opilý šílenec, který po nocích obchází hřbitovy, nemá žádné přátele a za světla měsíce píše básně a krátké povídky plné děsu, smutku a havranů. Takhle nějak vykreslil Poea Rufus Griswold, ale pravda je někde jinde.
Poe se narodil 19. ledna 1809 v Bostonu kočovným hercům, ale osud tomu chtěl, aby jeho rodiče zemřeli, když mu byly sotva tři roky. Potom se ho ujala rodina Allanových z Virginie, kde Poe vyrostl. Jeho adoptivní otec si přál, aby zdědil jeho obchod s tabákem. O tom ale mladý Poe nechtěl ani slyšet. Jeho snem bylo stát se básníkem po vzoru Byrona a ve třinácti letech už měl napsáno dost básni pro vydání sborníku. Naneštěstí mu rodinná pouta v podobném výstřelku zabránila. Tabák byl důležitější.
Byznys ale nevynášel tak, jak by měl. Když tedy Poe odešel na univerzitu, otec mu dal sotva třetinu toho, co potřeboval na přežití. Poe se rozhodl svůj problém s penězi řešit fikaně – gamblerstvím. Není nutno dodávat, že už na konci prvního semestru skončil tak, že pálil nábytek, aby se vůbec udržel v teple.
Aby nebylo neštěstí málo, vrátil se naštvaný Poe domů, kde zjistil, že se jeho snoubenka provdala za jiného muže. Poe si svou frustraci začal vybíjet na svém adoptivním otci a netrvalo dlouho, než utekl z domova, aby si naplnil své sny. Brzy se mu podařilo vydat sbírku básni "Tamerlán a jiné básně" a také se zapsal do armády. Dva roky nato se doslechl, že jeho adoptivní matka trpí tuberkulózou. Když se vrátil domů, bylo už po pohřbu. Poe se pokusil usmířit s adoptivním otcem, slovo dalo slovo a Allan mu pomohl se zápisem na vojenskou akademii ve West Pointu.
Cestou na akademii se Poevi podařilo publikovat další sbírku básní a vypadalo to, že je vše na dobré cestě. Bohužel usmíření s otcem bylo krátkého rázu, protože se bez Poeova vědomí znovu oženil a Poe mu vyčetl všechno, co mu otec kdy provedl a hrozil tím, že odejde z akademie. Netrvalo dlouho a z akademie ho pro špatnou disciplínu vyhodili sami.
Poe zůstal sám a chudý. Odešel do Baltimoru, kde vyhledal své pravé příbuzné. Zůstal u své tety Marie Clemm a potkal zde také svou sestřenku a budoucí manželku Virginii. Začal vydávat krátké příběhy a jeden z nich zvítězil v soutěži sponzorované periodikem "Saturday Visitor". To mu otevřelo bránu pro publikování více příběhů a dokonce místo editora v "Southern Literary Messenger" v Richmondu.
Tady se mohl projevit Poeův talent. "Messenger" se pod jeho taktovkou stal nejoblíbenějším časopisem jihu. Poe psal recenze na knihy a byl známý tím, že nenechal na nikom nit suchou. Byl schopný rozcupovat nejen dílo, ale urážet i samotné autory, což mu nadělalo spoustu nepřátel. Mezi nimi už zmíněného Rufuse Griswolda.
Když bylo Poevi dvacet sedm, přistěhovaly se k němu do Richmondu tetička s Virginií, kterou si záhy vzal. Manželství bylo šťastné a na počest své ženy napsal Poe báseň "Eulalie". Poe se ale zdál věčně nespokojený. Kvůli nízkému platu brzy odešel do New Yorku, kde se pokusil najít práci jako redaktor. Bohužel přišel v době krize a neměl s hledáním práce moc štěstí. V tomto období napsal svůj jediný román "Příběh Arthura Gordona Pyma".
V roce 1838 se odstěhoval do Philadelphie, kde přecházel od jednoho časopisu k druhému. I když se jeho příběhy prodávaly, měl pořád problém s penězi. Za sbírku "Grotesky a arabesky" dostal místo platu třicet pět výtisků, které mohl sám prodat. Není proto divu, že se Poe stal jedním z předních zastánců zvyšování platů spisovatelům, a taky stál v popředí zastánců autorských práv. Chtěl si založit vlastní časopis, ale kvůli nedostatku peněz se mu to nepodařilo.
V roce 1844 se znovu vrátil do New Yorku a v lednu následujícího roku se prosadil se svou básní Havran. Konečně si mohl dovolit žádat vyšší plat, studenti k němu chodili na lekce a dokonce si splnil sen, kdy koupil magazín "Broadway Journal". Štěstí však netrvá věčně, i když vydal dvě knihy, magazín začal upadat, zdraví jeho manželky bylo podlomené a kolovaly o něm drby, že má poměr s vdanou ženou. V roce 1846 tak byl nucen město opustit.
Přestěhoval se i se svou ženou do malé chatky na venkově. V zimě roku 1847 Virginie zemřela na tuberkulózu a Poeův život se zhroutil. Nebyl schopný několik měsíců psát a kritici tvrdili, že dřív nebo později zemře. Když se vzpamatoval, pokračoval v cestování a v přednáškách, a snažil se najít někoho, kdo by ho podpořil ve vytvoření dalšího časopisu.
Při cestách měl několik platonických románků včetně své bývalé snoubenky, která se stala vdovou. S ní se znovu zasnoubil, ale ke sňatku nikdy nedošlo. Z jeho eskapád zůstaly dopisy, ale také nejznámější básně, mezi které patří třeba "Pro Annie".
Při své cestě do Philadelphie se Poe zastavil v Baltimoru a na pět dní zmizel. Našli ho v baru a poslali do nemocnice, kde 7. října 1849 zemřel obklopený cizími lidmi a sám. Jeho tetička ani jeho snoubenka nevěděly nic, dokud si o jeho smrti nepřečetly v novinách.
Pár dní po Poeově smrti se vrací Rufus Griswold se svým textem o Poeovi, kterým se mu snažil pomstít za doby, kdy ho Poe ostře kritizoval ve svých recenzích. Vykreslení Poea jako sukničkáře, opilce a blázna mělo zničit poslední zbytky jeho reputace. Opak byl ale pravdou, Poeovy knihy se začaly prodávat ve větším množství než za jeho života a stal se legendou, kterou se autoři inspirují dodnes.
Poe se stal klasikem a jedním ze základních kamenů pro žánry hororu, detektivky a fantastických příběhů. Jeho díla inspirovala desítky spisovatelů a scénáristů. Ze spisovatelů například H. P. Lovecrafta, Raye Bradburyho nebo Stephena Kinga. Scénáristé pro změnu nenechávají Poea spát a natáčí na jeho motivy filmy a seriály, například Havran (2012) nebo seriál "The Following" (2013).
Významná díla: Havran, "Jáma a kyvadlo", "Černý kocour", "Vraždy v ulici Morgue"
