Dust Devil
Jihoafrická republika, Velká Británie, 1992, 87 minut
Režie: Richard Stanley
Scénář: Richard Stanley
Hrají:
Robert John Burke (Dust Devil)
Chelsea Field (Wendy Robinson)
Zakes Mokae (Ben Mukurob)
John Matshikiza (Joe Niemand)
Když jsem se před nějakou dobou díval na snímek „Stopy zmizelých“, říkal jsem si, že by bylo fajn, kdyby někdo natočil hororový western, který by dával smysl, bavil, děsil, prostě něčím by vynikal. Člověk ani neví, co za poklady se skrývá ve světové kinematografii, protože po několika týdnech jsem se dostal k filmu „Dust Devil“, což je snímek, který se tomu mému ideálu alespoň trochu přiblížil.
„Dust Devil“ je zvláštní film, který by se dal charakterizovat jako poetický hororový western, nebo možná spíš horor s prvky westernu. Zní to trochu divně, ale když tohle ustojíte, nakonec zjistíte, že před sebou máte celkem zajímavý snímek, který vám zase jednou přinese trochu jinou zkušenost. „Dust Devil“ vám představí něco, co nejspíš nečekáte, což nakonec může vést k tomu, že snímek nepřijmete, protože je až příliš jiný.
Samozřejmě, tohle není Japonsko a jeho šílenosti, jedná se o jihoafrický film. V Jižní Africe se snímek také odehrává. Díky poušti prostředí skutečně připomíná western, také v tom, že hlavní postava je stylizovaná do podoby pistolníka, respektive kovboje, protože toho střílení tu z jeho strany zase moc není. Hned v úvodní scéně nám ale chlapec dá najevo, že rozhodně není nějakým lidumilem, ale docela obstojí názvu filmu.
V malém městečku v Jižní Africe, kde už to spíše vymírá, než aby to tu žilo, jsou lidé, jejichž životy jsou na kraji propasti. Jako kdyby už byl konec a oni jen čekali, až to přijde. A ono to přijde. Tenhle kovboj si to lemuje zaprášenými silnicemi a jeho pohled není z těch, u nichž byste chtěli, aby ulpěl zrovinka na vás. Jenže hlavní postava, Wendy, není tou obyčejnou ženou, za níž by ji ďábel chtěl považovat. A tak vlastně jde o klasický souboj dobra se zlem, kdy zlem je muž, dobrem žena. Trochu klišé, ale v tomhle specifickém provedení je to něco jiného. Hlavně i díky vypravěči, který přidává na mystičnosti a podivnosti.
„Dust Devil“ není klasickým westernem a ani klasickým hororem. Pokud máte oba žánry rádi a já je oba rád mám, tak dostanete něco, co vám naznačí, že by tohle propojení mohlo fungovat, když se vezme dobrý scénář. V tomhle případě je to scénář dobrý, zajímavý, ale chybí zde dějová linka, která by zaujala i ty, co netouží tolik po poetice. A ani ta poetika není něčím, co by výrazně vybočovalo a dělalo z „Dust Devil“ snímek, který by si zasloužil nadměrné ovace.
Hodnocení: 60 %
