Dům voskových figurín
House of Wax
Austrálie, USA, 2005, 113 minut
Režie: Jaume Collet-Serra
Scénář: Charles Belden, Chad Hayes a Carey Hayes
Hrají:
Elisha Cuthbert (Carly Jones)
Chad Michael Murray (Nick Jones)
Brian Van Holt (Bo / Vincent)
Jared Padalecki (Wade)
„Dům voskových figurín“ mám velmi rád. Jsou zde skvělé kulisy, je použita relativně novátorská technika, hlavně proto, že film byl uváděn jako 3D, a navíc má v hlavní roli legendárního a mnou oblíbeného Vincenta Price. Ano, mluvím samozřejmě o původním filmu z roku 1953, který má zajímavý příběh, zajímavé postavy a je prostě výborně natočený. V případě snímku z roku 2005 se ani nedá moc mluvit o remaku, protože jedině onen voskový dům zůstal zachován.
Kdyby se měl „Dům voskových figurín“ z roku 2005 nějak snadno charakterizovat, bylo by možné mluvit o tom, že je to „Texaský masakr motorovou pilou“ bez motorové pily, která je nahrazena opravdu velkou spoustou vosku. A právě vosk a voskové figuríny jsou jedinou ozdobou, tedy v případě, že nemáte zrovna v lásce typy jako Paris Hilton a Elisha Cuthbert, kterou jsem měl osobně raději jako tu holku, co spoluprovázela „Populární mechanikou pro děti“.
Příběh je jednoduchý. A už jsem podobný odstavec psal už víckrát. Skupina mladých lidí – je jich celkem šest, pokud dobře počítám – si vyrazí na delší výlet. Zaseknou se kdesi v přírodě, což by ani tak nevadilo, kdyby nezjistili, že jedno jejich auto je nepojízdné. Jedna dvojice se tedy rozhodne, že si pro náhradní součástku dojde do blízkého města. Ale to neví, že se jejich život začínal mrvit už ve chvíli, kdy si na ně v noci někdo posvítil předními reflektory svého vozu.
Carly (Elisha Cuthbert) a Wade (Jared Paladecki) objevují město, kde stojí Muzeum voskových figurín. I když se na první pohled zdá, že se jedná o poklidné městečko, tak postupně odhalují, že je všechno trochu jinak. Aby se jednalo o zajímavě vypointovaný film, to ne. Tohle je prostě slasher s neuvěřitelně nezajímavými záporáky, kde mnozí diváci budou čekat jenom na to, jak že to dopadne s Paris Hilton. No, pokud se týká gore, tak lze snímku vytknout skutečně jen málo. I finále je trikově povedené.
Ani těch pár světlých stránek mě ale nevede k tomu, abych z „Domu voskových figurín“ skákal do stropu. Že je naprosto jiný než originál, to by mi ani tak moc nevadilo, ale že je to prostě jen další hillbilly horor, kde sledujete zdegenerované venkovany, jak jsou ještě dost málo šílení na to, aby udržovali město v chodu, ale dost šílení na to, aby všechno ostatní zabíjeli, to prostě není pro mě. Ne, ani po druhém zhlédnutí jsem se ty dvě hodiny prostě nebavil.
Hodnocení: 40 %
