Dům voskových figurín
House of Wax
USA, 1953, 90 minut
Režie: André De Toth
Scénář: Crane Wilbur podle příběhu divadelní hry Charlese Beldena
Hrají:
Vincent Price (Profesor Henry Jarrod)
Frank Lovejoy (Poručík Tom Brennan)
Phyllis Kirk (Sue Allen)
Carolyn Jones (Cathy Gray)
Něco málo z historie. Asi jen málo lidí ví o filmu Mystery of the Wax Museum z roku 1933. Tento film byl natočen podle původní divadelní hry Charlese Beldena. A tak se dostáváme k tomu, že film André De Totha je v dnešních termínech remakem. Jenže není remake jako remake a kvalita filmu v 50. letech byla jinde, než jen u emzáků a podivných potvor z lagun. André De Toth natočil film, který je krásným odkazem, jenž přetrval až dodnes. A pokud jste viděli „Dům voskových figurín“ z roku 2005, zapomeňte na něj. „Dům voskových figurín“ s Vincentem Pricem je úplně jiný.
„Dům voskových figurín“ je klasikou hororu, která byla navíc natáčena i v 3D verzi, tedy v takové, kdy divák potřeboval speciální brýle. Ano, již před padesáti lety se diváci v USA mohli kochat 3D filmy, jen jim říkali filmy plastické. Samozřejmě, že se jednalo o iluzi, kterou si takový André De Toth nemohl nikdy užít – měl pouze jediné oko a nosíval pásku přes druhé nevidomé.
Síla „Domu voskových figurín“ je v tom, že se snažil o krásné, velkolepé, skoro se chce říct divadelní provedení. Kostýmy jsou skutečně krásné, stejně jako artistická vystoupení, která se zde objeví, nemluvě o vystoupeních hudebních, ani o samotné exkurzi Domem voskových figurín. Film je pak velmi krásný na oko a každý drobný detail tu nádherně sedí. Pořád tedy mluvím o tom, jak film vypadá, ne o tom, jak vyznívá a o čem vlastně je. Ale ani příběh přímo neselhává.
Vincent Price si za svůj život zahrál poměrně velké množství rolí a je pravdou, že velmi často se jednalo o role záporné. Má na to. Jeho hlas, jeho obličej, jeho výška, všechno z něj dělá muže šlechtického vzezření, ale přesto je v něm něco tajemného, co jen pomalu vyplouvá na povrch. Roger Corman dokázal dokonale využít jeho mistrovství. A podařilo se to i André De Tothovi, který Vincenta Price použil pro roli, která není ničím jiným než jinak pojatou klasikou, kterou je „Fantom Opery“. Příběh je odlišný ale v jednom aspektu – Fantomovi šlo o lásku, profesorovi Henrymu Jarredovi nejde o vřelý cit, ale jedině o pomstu a o naplnění šílených tužeb.
Pokud jste prvně viděli „Dům voskových figurín“ z roku 2005, nečekejte nic podobného. De Tothův „Dům voskových figurín“ je velmi odlišný. Díky bohu za to. Kvalitativně je mnohem výše a právem se řadí mezi klasiku hororového filmu. Mezi filmy, které byly obvykle v 50. letech natáčeny, je „Dům voskových figurín“ jasně zářící hvězdou a právem si zaslouží, aby byl připomínán i v dnešní době, kdy se podobné, skoro se chce říci historické horory, už nenatáčejí. Jaké to je ale osvěžení, když člověk chvíli nemusí sledovat partu teenagerů, která si vyjede do míst mimo civilizaci. Jo, a mimochodem, kdybyste ho nepoznali, tak v roli němého Igora můžeme vidět Charlese Bronsona, který si v té době ještě říkal Charles Buchinsky, jak stálo i na jeho rodném listě. Film je ale především skvostným představením Vincenta Price.
Hodnocení: 70%
