Dům v Nightmare Parku
The House in Nightmare Park
Velká Británie, 1973, 95 minut
Režie: Peter Sykes
Scénář: Clive Exton, Terry Nation
Hrají:
Frankie Howerd (Foster)
Ray Milland (Stewart)
Hugh Burden (Reggie)
Kenneth Griffith (Ernest)
Když budete snímek „Dům v Nightmare Parku“ sledovat, uvědomíte si, že to není čistá žánrovka, že tohle rozhodně není jen horor. Tohle je příběh, který v sobě má něco detektivního, trochu i dobrodružného, ale pořád máte v pozadí něco, co by klidně mohlo být strašidelným domem, i když si po nějaké době uvědomíte, že zlo vychází z postav, nikoli ze stavby.
Foster Twelvetrees (Frankie Howard) je nepříliš dobrý herec, ale udělal si takovou svou malou kariéru na tom, že dramaticky čte různé knižní klasiky. A právě tohle je práce, která tohoto muže s velmi zajímavým jménem, přivede do Nightmare Parku a do jednoho domu, kde má ukázat, jak dovede dramaticky číst. Vypadá tona první pohled jen jako další zakázka, navíc z rukou boháčů.
Tím, kdo si Fostera najal, je totiž Stewart Henderson (Ray Milland). Ten vypadá jako milý pán, chce se s Fosterem seznámit, ale je jasné, že mu jde o trochu víc. A překvapivě to souvisí s dědictvím a s tím, že Foster má k Hendersonovi blíže, než by si neúspěšný herec myslel. Divák ví, ale Foster tohle musí zjistit postupně. A jak to graduje, začíná to být skoro indianajonesovské.
Snímek „Dům v Nightmare Parku“ v sobě má něco z klasické detektivky, i když zde nejde přímo o to, aby někdo zjistil, kdo zabíjel, ale aby si hlavní postava uvědomila, že klidně může být zabita, pokud nesplní to, co chtějí. No, vlastě je velice pravděpodobné, že bude zabita i pak. To celé ale není nutně podáno jako horor, naopak, film v sobě má velkou dávku satiry a nadhledu.
Britský snímek „Dům v Nightmare Parku“ je směsicí hororu, detektivky, akčního filmu a komedie. Tohle dohromady vytváří něco tak specifického, že si to buď naplno užijete a budete se bavit, anebo to bude jen další film, který je takovým žánrovým gulášem, že vás to nechá chladným. Já jsem se docela bavil a finále v hadím doupěti je skutečně parádně dotažené do konce.
Hodnocení: 60 %
