Doom
Vydal Id Software v roce 1993
Málo titulů v historii počítačových her se může chlubit stejně legendárním postavením jako "Doom", tento průkopník FPS, 3D grafiky, multiplayeru, modifikací a v neposlední řadě i násilí, kontroverze a oddané hráčské základny. Zkrátka jsou hry, které patří k základním znalostem slušného moderního člověka.
Za dvě desetiletí vyšel už v mnoha verzích a pro různé platformy, my se však dnes vrátíme úplně na začátek do roku 1993 a k originálu pro PC. Na marsovském měsíci Phobu se děje něco nekalého a na zoubek se tomu má podívat jednotka vesmírných mariňáků. Osud tomu chce, že naživu zůstane jen jeden. Přes hordy pekelných monster se musí dostat pryč a zachránit planetu Zemi před zkázou. Zní příběh příliš tuctově? Ale o to tu vůbec nejde.
Kouzlo "Doomu" vězí v jednoduchosti a zábavnosti. Vydavatelé přišli s taktikou prodeje, který byl založený na distribuci první ze tří epizod zdarma. Kdo se chytil, rád zaplatil, a navíc mezitím pozval do úvodní části další kamarády. Už z pohledu principu volně šiřitelného obsahu bylo nezbytné, aby člověk nemusel pročítat rozsáhlé manuály, ale sedl k obrazovce, položil ruce na klávesnici a jel. Rychlý, intenzivní boj dominuje a perfektně prověří schopnosti hráče, obzvlášť ve vyšších levelech, kde snadno dojde k přečíslení nepřáteli. Bohužel tady vězí menší kámen úrazu, protože nejde stále nahrazovat variabilitu protivníků množstvím. Po likvidaci několika tisícovek obdobných potvor únava a nuda musí zákonitě přijít.
Poučeni od ideového předchůdce "Wolfenstein 3D" vylepšili autoři po grafické stránce všechno, co se dalo. Ohromným pokrokem byly stupně v prostředí - schody, výtahy a podobné prvky, které rozšířily prostor o další rovinu, neboť by jinak působil dost dvojrozměrně. Pohráli si s osvětlením, aby využili instinktivní strach ze tmy a dopřáli hráčům také (ne)příjemné mrazení v zádech. Vizuální koncept byl ve své době vychvalovaný do nebes, až se skoro zapomnělo, že některé části prostředí působí trochu odbytě, zatímco ty vypiplané září několik stupňů nad dobovou žánrovou produkcí.
Přes všechna pozitiva hry může být na první pohled záhadou, čím si zasloužila tak elitní reputaci, když ve stejném období vyšly tituly s propracovanějším systémem a některé dokonce měly i příběh! Odpovědí je návykovost, jednoduchost, opakovaná hratelnost, lehce běžící engine a především doporučení hráčů mezi sebou, tedy reklama, které se nic nevyrovná. Navíc "Doom" zalarmoval celou armádu amatérských programátorů, kteří do dnešní doby vytvořily stovky modů (a mnozí z nich už dávno nejsou amatéry). Šlo o první hru, která měla tak aktivní a širokou fanouškovskou základnu, a ta má nemalou zásluhu na její nepolevující popularitě.
Uvidíme, co s ní udělá pokračování číslo 4. Tento článek vychází právě včas, aby připomněl, že se objevil první teaser a velká propagace se chystá pro Quakecon v Dallasu, který začíná 17. července. Nový díl původní hru nejspíš nepřekoná, ale potvrzuje, že legenda žije dál.
