Dokonalý smysl
Perfect sense
Velká Británie / Švédsko / Dánsko / Irsko, 2011, 92 min
Režie: David Mackenzie
Hrají: Eva Green
Ewan McGregor
Connie Nielsen
Ewen Bremner
Přemýšlím, jak začít. Mohla bych říct, že o konci světa toho bylo natočeno už mnoho, ale takovou verzi jste ještě neviděli. Nezávisle na tom, že je to pravda, je tato věta oproti atmosféře filmu, o kterém se chystám psát, prudce fádní. Mohla bych také říct, že konečně někoho napadlo zobrazit možný zánik civilizace bez všemocného vědce či doktora, rozhádaných partnerů, které dá katastrofa zase dohromady a Afroameričana, který bude sršet vtipy. Mohla bych „Dokonalý smysl“ označit za jeden z nejpůsobivějších a v pravém slova smyslu nejzvláštnějších filmů poslední doby. A pořád by to nebylo dost.
Susan je životem zklamaná epidemioložka, jež bydlí v okolí restaurace, kde pracuje poněkud nevyrovnaný Michael. Tyhle dva jednou svede dohromady chuť na tabák. Ačkoli ani jeden z nich nestojí o dlouhodobý vztah a oba mají kostlivce ve skříni, zamilují se do sebe. Krásně, přirozeně, upřímně. A na pozadí jejich rozvíjejícího se vztahu lidstvo postihne šok. Lidé ztratí čich. Nejprve někteří, poté všichni. Neexistují výjimky. Díky hlavním hrdinů máme možnost nahlédnout do dvou zajímavých prostorů: restaurace, která se musí vyrovnat s tím, že lidé už nic necítí a zdravotnickým centrem, kde absolutně nemají tušení, co se to tu, sakra, děje. To, mimochodem, neví nikdo. Jestli jde o virus z vesmíru? Možná, spíš asi ne. Jestli jde o nějakou fyzickou degeneraci populace? Asi ano, ale nejspíš v tom bude něco víc. Nemoc? Trans? Úpadek? Teroristé? A pak lidé začnou přicházet o další smysly. Pokaždé, když si na svůj nový hendikep zvyknout, objeví se rána nová, silnější. To, že má na ztrátách podíl lidský mozek, je zjevné z výrazných reakcí těsně před odchodem smyslu. Než lidé ztratí čich, zaplaví každého neskutečně silná lítost a smutek. Než ztratí chuť, sní všechno, co se jim dostane do ruky. A než…
Pan a paní „Hajzlovi“, neboli Eva Green a Ewan McGregor, jsou v hlavních rolích vynikající. Ona jako trochu nevrlá, osamělá a uhrančivá kráska. On jako sukničkář a bohém, který z ničeho nic propadne lásce. Spolu jim to nejen ladí, ale cítíte i energii a bezpečí, kterou si navzájem propůjčují. Nemluvě o tom, že oba zmínění herci jsou prvotřídní umělci, jejichž samotná přítomnost každý film povyšuje.
Když se podíváte na složení zemí na koprodukci, je to jako definice atmosféry světa, který ve filmu nacházíme a který lze nazvat naší současností. Britské ostrovy zastupují ironický pohled a skandinávské státy dodávají syrovost příběhu. O jakousi melancholii či lyrický nádech se dělí. Film je navíc ozvláštněn o vypravěče, který nad běžícími obrázky světa komentuje změny, jež se staly, dějí a budou dít. Funguje jako okénko pro filosofa, jenž dumá nad postupnou ztrátou lidských smyslů.
„Dokonalý smysl“ je film, který několik hodin nedostanete z hlavy. Najednou se v celé své kráse ukáže, že když bude příroda chtít, tak se nás prostě zbaví. Bezbolestně, rychle a bez boje.
Ptáte se, který smysl je ten dokonalý? Počkejte si na závěr filmu, neboť ten vám odpověď zaryje do paměti.
