Dívka, která si hrála s ohněm
Flickan som lekte med elden
Švédsko, Dánsko, Německo, 2009, 129 minut
Režie: Daniel Alfredson
Scénář: Jonas Frykberg podle románu Stiega Larssona
Hrají:
Michael Nyqvist (Mikael Blomkvist)
Noomi Rapace (Lisbeth Salander)
Lena Endre (Erika Berger)
Peter Andersson (Nils Bjurman)
„Dívka, která si hrála s ohněm“ je tak trochu zklamání. Po velmi povedeném prvním dílu s názvem „Muži, kteří nenávidí ženy“ přišlo rozčarování, které bylo poměrně nečekané. Proč? Především proto, že jsem čekal podobný tajuplný thriller jako v prvním případě, ale my se rovnou pouštíme do honby na Lisbeth Salander. Ano, pořád je zde prvek něčeho, co nevíme, co neznáme, ale je to odhalováno tak nějak nezajímavě. Tam, kde byl v jedničce náboj, tam je ve dvojce nuda. Ale říkám poměrně, zase tak špatný film to není.
Film „Muži, kteří nenávidí ženy“ se soustředil hlavně na Mikaela Blomkvista, jeho osud, stejně jako jeho pátrání. Ve druhém dílu je trochu upozaděn. Zaměřeno je hlavně na Lisbeth Salander. Jedna malá, ale významná událost z jedničky – konkrétně Lisbethino znásilnění jejím vlastním kurátorem – je základním odrazovým kamenem pro druhý díl, kde se Lisbeth stává obětí spiknutí. Musí se ukrývat. Ale má přátele, i když si to sama nepřipouští, a ti se jí snaží pomoci. Především pak Blomkvist.
Příběh není tak špatný – máme tu premisu, která vychází z toho, že Lisbeth je stíhána pro něco, co nespáchala. Proč na ni ale někdo chce hodit vinu? Příběh se trochu moc točí kolem ní samotné a ona je moc ve středu pozornosti, a i když Noomi Rapace hraje dál skvěle, méně Lisbeth by v tomto směru bylo možná lépe. Ještě horší je skutečnost, že možná čekáte nějaké velké spiknutí, ale ono se ve finále pořád jen jedná o Lisbeth, pro kterou umřelo poměrně velké množství lidí. A proč vlastně? Jen proto, aby nakonec bylo možné dokonat to, co před lety začalo.
Čin, který poslal Lisbeth do ústavu naprosto změnil její život. Stala se podivínkou a my se dovídáme proč. Je to fajn, funguje to, ale mně by se líbilo, kdyby ona byla opět jen okrajovou osobou a ne tou, kdo je v centru zájmu. Ale nedá se nic dělat. Nadále tu jsou poměrně silné postavy a opět je tu vcelku zajímavé rozuzlení, ale tak nějak to nezapadá do sebe, tedy alespoň ne tak ladně jako v prvním dílu. Jako kdyby to zadrhávalo. Skvělý potenciál má například postava blonďáka, ale je podána tak ležérně. Jeho choroba zde nehraje žádnou důležitou roli. V knižní verzi má mnohem větší smysl a je mnohem lépe prezentována. Holt v tomhle je omezení filmového média. Tam, kde se kniha může rozepsat, tam je film stručný a kouzlo příběhu se může vytratit.
Některé scény ve filmu jsou zbytečné, což ještě prodlužuje jeho úctyhodnou délku a činí ho nudnějším. Jednička se tolik nevlekla a to byla ještě o půl hodiny delší. Přesto přese všechno se však jedná o nadprůměrný snímek, který přivál ze Švédska svěží vítr, a my jen s napětím můžeme čekat, jestli se i dvojka dočká remaku. Ale myslím si, že pokud nebude „The Girl with the Dragon Tattoo“, jak zní americký název prvního filmu, příliš špatný, dočkáme se znovu trilogie, jen v hollywoodském hávu. Jsem docela zvědavý, jestli udělají dvojku zajímavější a napínavější. Nemyslím si to. Hlavně proto, že jim bude chybět Noomi Rapace.
Hodnocení: 60%
