Damien
Damien: Omen II
USA, 1978, 107 minut
Režie: Don Taylor a Mike Hodges
Scénář: Harvey Bernhard, Mike Hodges a Stanley Mann podle postav Davida Seltzera
Hrají:
William Holden (Richard Thorn)
Lee Grant (Ann Thorn)
Jonathan Scott-Taylor (Damien Thorn)
Robert Foxworth (Paul Buher)
Pokračování legendárního filmu „Přichází Satan!“ na sebe nenechalo dlouho čekat. Ale je již na první pohled jasné, že klasiku Richarda Donnera mohl druhý díl překonat jen velmi těžko. Zaprvé přišel o všechny skvělé herce, kteří byli v prvním díle. Gregory Peck se ani vrátit nemohl, ale i Damiena hraje jiný hoch. Zase by to tolik nevadilo, je to i trochu nutnost, protože film se odehrává o šest let později, i když byl natočen již dva roky po prvním. Jenže ono to není úplně ono.
Damien nám trochu zestárnul a zdá se, že jediná tetička v něm vidí zrůdu. Sám se nechová nijak podezřele, i když lidé kolem i ve větší vzdálenosti z něj docela šílí. Dějí se jim ošklivé nehody, což bylo do jisté míry podstatou i prvního filmu. V tomhle se „Damien“ nezměnil, ale přibyl k tomu ještě havran, který se u úmrtí většinou objevuje. Nevím proč, co je přesně podstatou, jestli jen nějaká symbolika, nebo by to mělo mít hlubší význam, ale v doprovodu s běsnící hudbou, která se pokaždé ozve, je to jen nadbytečný prvek, který má být ztělesněním ďábla, ale proč vlastně?
Asi to má být tím, že ďábel postupně přechází z havrana na mladíka. Právě o tomhle film totiž je. Damien si uvědomuje – nebo asi znovuuvědomuje – kým vlastně je, aby na konci mohl zase procházet scénou jako kluk s TÍM pohledem. Neříkám, Jonathan Scott-Taylor, který se také nikdy nestal filmovou hvězdou, má ten správný kukuč pro ďábelského spratka, ale když se nad tím člověk tak zamyslí, je to jen kopie prvního filmu.
Co je zde jiné, tak to jsou hlavně úmrtí, která mají zase fantazii. Docela dobré jsou efekty, což jsem celkem zíral. Žena je přejeta náklaďákem – jasně, že je to figurína a je to vidět, ale stejně. Nebo třeba smrt pod ledem, ta se vůbec povedla. V tomhle směru je to možná ještě lepší než v případě Donnerova filmu, ale dojem mi pořád sráží skutečnost, že vlastně sledujeme to samé, jen v trochu jiném prostředí a s tím, že Damien vyrostl.
„Damien“ je filmem, který pokračuje v zajímavém nápadu, který patřil do 70. let, kdy to satanskému filmu hodně slušelo. Stačí jmenovat právě film „Přichází Satan“ nebo ještě větší klasiku Vymítač ďábla. „Damien“ se svezl na téhle úspěšné vlně. Úplným propadákem není, ale k dokonalosti mu dost chybí, alespoň nějaký větší zásah do mytologie filmu nebo něco nového. Nic nového zde není.
Hodnocení: 60%
