Dahmer vs. Gacy
USA, 2010, 90 minut
Režie: Ford Austin
Scénář: Andrew J. Rausch a Chris Watson
Hrají:
Ford Austin (Jeffrey Dahmer)
Art LaFleur (Dr. Hess)
Randal Malone (John Wayne Gacy)
Ethan Phillips (X-13)
Když už se snímek jmenuje „Dahmer vs. Gacy“, tak možná malinko očekáváte, že to bude něco drsnějšího a vážnějšího, kde se setkají tihle dva sérioví vrazi, kdy jeden se proslavil jako kanibal a násilník, druhý jako klaun a násilník. Jaké je pak vaše překvapení – v případě, že nečtete anotace – když si film pustíte a před vámi se odehrává něco, co je filmovou noční můrou a snahou, ve většině případů, o cosi, co by se dalo nazvat humorem.
Takže pokud o filmu nic nevíte, nečekejte, že tohle bude cokoli, co by se zabývalo životem dvou sériových vrahů. Ano, informace z jejich životů jsou zde zmiňovány, ale tak tohle je něco, co si snadno najdete na internetu u jejich základních profilů. Ve snímku „Dahmer vs. Gacy“ totiž nejde o ty vrahy samotné, ale prostě o to, aby se na svět dostalo nějaké další béčko. Očividně platí, že čím méně kvalitní bude, tím lépe.
Dahmer a Gacy jsou klony. Ano, existuje přísně tajné zařízení – tak tajné, že tam pracují asi jen tři lidé, protože na víc nebyl rozpočet – kde jsou klonováni sérioví vrazi proto, aby se vytvořila jednotka superzabijáků. Geniální nápad, ale v pohodě, ono je všechno dostatečně zabezpečeno. Haha. Samozřejmě, že při první příležitosti – skutečně první – dojde k úniku dvou magorů, kteří si to šinou světem a zabíjejí. I když to neví, oběma jde o to, aby se setkali a pustili se do sebe.
Tohle je tak ubohá a blbá zápletka, že by to ještě mohlo být celkem zábavné. A hned tady snímek naráží, protože se snaží tak moc tlačit na pilu, tak moc se patlá v blbých vtipech, až to začíná být neúnosné a nedá se na to dívat. Dobře, mohlo by to vytrhnout gore, a skutečně to tak i vypadá. Jenže nejzajímavější momenty se odehrávají mimo kameru, nejlépe ze zpráv, které jsou často používány, opět především ve formě nadsázky. To už to pak opravdu chcete zabalit.
„Dahmer vs. Gacy“ je snímek, který v sobě má nadsázku, snaží se o nějakou tu kritiku, ale to jsou jen takové malé záblesky, které jediné vedou k tomu, že se na to dá chvíli koukat. Většinou si ale prostě jenom povzdechnete a řeknete si, že tohle je opravdu něco, co ani trochu nesplňuje očekávání, která do názvu vkládáte. V některých případech je asi lepší si o snímku trochu přečíst. Jenže stejně, to, co nakonec vidíte, se i tak bude výrazně negativně lišit od čehokoli, co vás napadne.
Hodnocení: 10 %
