Ďábel v Amityville
Amityville: The Evil Escapes
USA, 1989, 95 minut
Režie: Sandor Stern
Scénář: John G. Jones a Sandor Stern
Hrají:
Patty Duke (Nancy Evans)
Jane Wyatt (Alice Leacock)
Fredric Lehne (Otec Kibbler)
Lou Hancock (Peggy)
Když je u něčeho označení, že se jedná o televizní horor, začínám být trochu skeptický, protože přece jen televize má trochu více omezení, než jaká má film, už jen proto, že děti mohou na televizi koukat mnohem snáz. Nemluvě pak o tom, že se asi předpokládá, že podobné filmy budou nebezpečné i pro dospělé. Televize je jednoduše limitována, což vidíme i u nás, kdy do vysílání zasahuje Rada. Je otázkou, do jaké míry je to cenzura, která není prospěšná, ale budiž, tak to prostě je.
Ale nebudeme se zabývat tím, jak funguje svět, nebo nefunguje, budeme se zabývat tím, jak funguje a nefunguje snímek „Ďábel v Amityville“. V první řadě, většina filmu se neodehrává v Amityville, ale v Kalifornii, kam se stěhuje jedna část domu. Lampa, která se neobjevuje v žádném z předchozích filmů, ale která má dostatečně děsivý design, aby byla zajímavým prvkem celého čtvrtého dílu. No, možná tím nejzajímavějším.
Vzhledem k tomu, že ve třetím snímku došlo ke zničení domu, kde docházelo k děsům, je překvapivé, že tady dům opět stojí. Ale v tomhle případě se to ještě dá omluvit tím, že děj se odehrává nedlouho poté, co Lutzovi dům opustili. Ten výprodej na začátku může být ve skutečnosti výprodejem jejich majetku, který tam zanechali. Důležitá je ale lampa, o které víme, že je posedlá, protože hned na začátku se několik svatých mužů snaží o vymítání v domě, které ukazuje právě temnou podstatu lampy.
Rychle se dostáváme k tomu, že lampa je koupena starou paní, která ji posílá své sestře do Kalifornie. Lampa je sama o sobě opravdu nepříjemná na pohled, ale stará paní si ji zamiluje, a tak se rozhodne, že udělá sestře radost tím, že jí zničí život, což tedy samozřejmě nevěděla, protože měla sama problémy s tím, aby přežila. O lampu se totiž řízla. No, a od této chvíle začíná děs v novém domě, který už nemá s amityvillským domem nic společného.
Snímek „Ďábel v Amityville“ je skutečně trochu lehkým hororem, kdy jediná scéna, která je opravdu drsná a kdy jsem se kroutil, je ta s drtičem odpadů. Jinak je tempo poměrně unylé a film může velmi brzy začít nudit. Mytologie se zde rozvíjí podivným směrem, a kdyby byl film součástí jiné série anebo naprosto samostatný, nic by se na tom moc nezměnilo. Nic velkolepého se nekoná a první a druhý díl zatím zůstávají vrcholem série.
Hodnocení: 40 %
