Řekl jsem si, že po dlouhé době by bylo zase záhodno podívat se na život nějaké významné hororové ikony. A když jsem tak o tom přemýšlel, uvědomil jsem si, že už dlouho chci napsat o jedné z největších hereckých hororových legend, naštěstí stále žijících. Pro mě je Christopher Lee skutečně pan Herec, a proto bych mu tímto článkem rád vzdal hold.
>Christopher Lee je herec, který se neproslavil pouze hororovými filmy, v současné době se těší rolím, které do tohoto žánru nezavadají téměř vůbec, ale přesto pro fanoušky hororu zůstane hororovou legendou, která má na svém kontě nespočet nezapomenutelných rolí.
Christopher Frank Carandini Lee se narodil 27. května 1922 v Londýně. Jeho otcem byl Geoffrey Trollope Lee, podplukovník královských dělostřeleckých jednotek, matkou kontesa Estelle Marie Carandini di Sarzano z italské šlechtické rodiny, údajně velmi krásná žena, která stála modelem pro malíře i sochaře. Rodiče se však brzy rozvedli a Christopher odjel s matkou a sestrou do Švýcarska.
Ve Švýcarsku chodí Christopher do školy a seznamuje se zde i s herectvím, když začíná hrát v dětských představeních, kde hraje svou první roli „záporáka“, démona Rumpelstiltskina, u nás známého jako Rumplcimprcampra. Po nějaké době se rodina vrací do Londýna, kde se Estelle Marie znovu vdává a Christopherovi je umožněno, aby studoval Wellington College. Co se týká příbuzenských vztahů, rozhodně stojí za zmínku, že jeho nevlastním bratrancem je autor Jamese Bonda Ian Fleming.
Podobně jako jeho skutečný otec Geoffrey Trollope se i Christopher stává vojákem, když se během druhé světové války přidává k pilotům RAF, vzhledem k problémům se zrakem se však do vzduchu v bojích příliš nepodívá, přesto si nakonec vyslouží hodnost leteckého poručíka. Po válce ale v armádě nezůstává a dostává se konečně k filmu, který se stane jeho doménou po zbytek života.
Svůj herecký život začíná poměrně velkolepě, i když zpočátku hraje pouze epizodní role, do Hamleta si ho vybírá samotný Laurence Olivier. Nehraje žádnou velkou roli, přesto je to pro poměrně nezkušeného mladíka velký mezník. Zvláště když se při natáčení této inscenace v roce 1948 setkává s Peterem Cushingem. Přesto trvá devět let, během nichž Lee pokračuje v epizodních roličkách, než se s Peterem znovu setkají. Z Christophera se ovšem pomalu může stát hororová hvězda.
V roce 1957 spolu obě velká jména, tedy Lee-Cushing natáčejí Leeho první film pro studio Hammer – The Curse of Frankenstein. A nyní už chybělo jen málo, aby se osvědčená dvojice pustila do dalších filmů pod hlavičkou tohoto legendárního studia. Ať už jsou to pokračování Frankensteinovské ságy, nebo Dracula či Mumie. Peter Cushing v počátku zastiňuje Leeho, ale nakonec i Lee dostává filmy, kde je hlavním hercem. To jsou snímky, kde hraje Dr. Jekylla, Sherlocka Holmese nebo filmy jako The City of the Dead.
Poté se znovu sešel s Cushingem a pod režisérskou taktovkou Terence Fichera natočili v roce 1964 Gorgonu. Setkávají se o rok později u filmu The Skull, aby se Lee téhož roku vrátil k detektivním filmům, tentokrát k adaptaci románu Agathy Christie, k Deseti malým černouškům. Dál ale rozšiřuje svoje panoptikum roztodivných postav a zlosynů, když hraje Fu Manchu, Rasputina, pokračuje v sérii Draculů a opět ztvárňuje Sherlocka Holmese.
Za zmínku jistě stojí film Scream and Scream Again, kde se vedle sebe setkávají Vincent Price, Peter Cushing a Christopher Lee. Úžasná kombinace? Ano. Úžasný film? Ani omylem. Vincent Price je ten, který film táhne, Cushing se tu skoro neobjeví a Lee je prostě… no až na druhém místě.
Spolu s Cushingem se však Lee podílí na několika povídkových filmech studia Amicus, dej mu pánbůh věčnou slávu, jako Dr. Terror's House of Horrors nebo The House That Dripped Blood, které byly přijaty poměrně pozitivně, a Lee zde ukazuje, že pokud dostane dobrou postavu, dokáže být lepší nebo alespoň stejně dobrý jako Cushing.
Nastávají 70. léta a loď jménem Hammer se pomalu potápí, sice se udrží stále nad hladinou, ale její období největší slávy končí. Ale Lee dál pokračuje v trendu několika filmů za rok. Roku 1973 se opět objevuje s Cushingem v The Creeping Flesh, vedle toho, ale hraje v nezapomenutelném Wicker Manovi, kterého nedávno zhyzdil Cage, a objevuje se jako Rocheford ve Třech mušketýrech i jejich pokračování.
Společně s Cushingem ještě hrají v několika posledních filmech Hammeru, ale oba jsou natolik silnými osobnostmi, že o ně mají enormní zájem i další studia. Leeovým posledním filmem pro Hammer, pokud nejsou počítány televizní seriály, na které se Hammer zaměří, a kde je Lee jednou jako vypravěč, je film To the Devil a Daughter z roku 1976. Posledním společným filmem Leeho a Cushinga pro Hammer je nijak valný The Satanic Rites of Dracula – Lee samozřejmě jako hrabě Dracula, Cushing jako Van Helsing.
Na začátku kariéry Lee odmítl nabídku Iana Fleminga na roli Dr. No, ale v roce 1974 si to vynahrazuje, když ztvárňuje jiného bondovského záporáka, Francisca Scaramangu, Muže se zlatou zbraní. Následujících dvacet let hraje Lee ve filmech, které nejsou možná tolik významné, ale mnohem více se také začíná uplatňovat jeho hluboký, až démonický hlas, neboť dabuje postavy pro kreslené filmy.
Větších filmových rolí se mu znovu dostává od roku 1999, kdy ztvárňuje postavu v Ospalé díře, ale na výsluní jej vrací až dvě nové ságy – Star Wars, kde hraje hraběte Dooku (toho dabuje i v novém digitálním filmu, nikoli však v televizním seriálu), ale hlavně Pán Prstenů, kde ztvárňuje proradného Sarumana. Nadále pokračuje ve své herecké kariéře a i přesto, že na svém kontě má již přes 250 filmových rolí a jeho věk už přesáhl 86 let, stále je natolik vytěžovaným, že produkuje několik rolí ročně. Jen v roce 2005 se jeho jméno objevilo v šesti filmech.
I přesto, že herecký rozsah Christophera Lee je mnohem širší a neobjímá pouze horory, je to právě on, kdo se stal jednou z největších postav tohoto žánru a kdo tento žánr přinesl na jeho vrchol, z kterého sice pomalu sestoupil, ale přesto horor i díky němu, zůstává jedním z nejoblíbenějších žánrů, který má stále své následovníky. Za to ti, Christophere, patří náš neskonalý dík.