Blood Feast 2: All U Can Eat
USA, 2002, 92 minut
Režie: Herschell Gordon Lewis
Scénář: W. Boyd Ford
Hrají:
John McConnell (Detektiv Dave Loomis)
Mark McLachlan (Detektiv Mike Myers)
Melissa Morgan (Paní Lampley)
Toni Wynne (Tiffani Lampley)
Když jsem si pustil „Blood Feast 2: All U Can Eat“, zjistil jsem, že na tenhle film vlastně nemám moc chuť. Možná to bylo i tím, že jeden z detektivů vypadal jako Christiano Ronaldo, což mě samo o sobě iritovalo. To, co se přede mnou začalo odehrávat, bylo něco neskutečného, k čemuž jsem se musel až postupem minut prokousat. Jenže když jsem se k tomu konečně prokousal, uvědomil jsem si, že tohle je Herschell Gordon Lewis nikoli ve své nejlepší formě, ale nový, moderní a s novými prvky, který se snaží hlavně o jediné – uspokojit své fanoušky, kteří na něj ani po dlouhých 30 letech nečinnosti nezanevřeli a čekali na další dílo od Kmotra gore.
Poslední Herschellův film z první éry jeho filmaření byl natočen v roce 1972 a jednalo se o snímek The Gore Gore Girls. Režisér a originální tvůrce si pak dal dlouhou pauzu, aby se stal specialistou na marketing a reklamu. Nakonec se ale vrátil. Vrátil se právě snímkem „Blood Feast 2: All U Can Eat“. Později se stal součástí vlastního odkazu, když souhlasil s vystupováním v dokumentárním filmu Herschell Gordon Lewis: The Godfather of Gore. Nakonec ještě natočil film The Uh-oh Show, což je zatím jeho poslední kousek. Ale Herschell má tuhý kořínek, tak uvidíme.
Co je na filmu „Blood Feast 2: All U Can Eat“ krásné, to je fakt, že se zase tolik nezměnilo, a to, co dělalo Herschella Gordona Lewise Herschellem Gordonem Lewisem, to je stále na vysoké úrovni. Gore je zde většinou lepší než v jeho starých filmech, což je dáno i technologiemi, které se za více jak třicet let přece jen posunuly kupředu. Mletí ruky vypadá dobře, rozřezávání a vyndávání vnitřností jakbysmet, a když přijde na vydloubávání oka, v tomhle je Kmotr gore prostě jedinečný. Každý fanoušek zde dostane, co chce, i když je pravda, že dávky jsou trochu menší.
Do filmu se musely vejít i další prvky. Především pak groteska. V některých momentech se skutečně nejedná o komedii, ale rovnou o klasickou grotesku. Velkou část také zabírá forma, kterou bych označil za laciný erotický film, kde ale nic pořádně zajímavého neuvidíme, i když zkrátka rozhodně nepřicházíme. Herschell film natočil tak, aby si pořád udržel určitou míru vkusu. Nikdy netočil porno a nezměnil to ani v tomto případě. Dobře pro něj.
„Blood Feast 2: All U Can Eat“ je návrat ke klasice, kdy základní prvky původního filmu Krvavá hostina byly ponechány. Máme tu jednoho magora, co vzývá temnou bohyni Ištar (zvolil jsem tenhle přepis, i když podob jména této bohyně existuje neskutečně mnoho) a v jejím jménu obětuje mladé ženy, aby mohl vykonat rituály, které jsou hodně, hodně krvavé. Když dojde na skalpování a řezání mozku, jde to skutečně gore toho nejhnusnějšího rázu. Pro jednou zase vypadá hodně uvěřitelně. Jo a jen tak mimochodem, mrkněte na jména detektivů. Nejsou vám ta příjmení povědomá z jiné klasiky?
Hodnocení: 55%
