Black Mirror: 5. sezóna
3 díly, 2019
Tvůrce: Charlie Brooker
Pátá sezóna seriálu „Black Mirror“ se vrátila k třídílnému rozložení. Povedlo se ale stále zvolit témata, která jsou současná, přitom nadčasová. Je to seriál, který je díky tomu, že se díly povětšinou neodehrávají v nijak vzdálené budoucnosti, poměrně depresivní a dokáže na vás dopadnout způsobem, z něhož mrazí. A to se zde nutně něco gory neodehrává, i když ani to nechybí.
První epizoda se jmenuje „Striking Vipers“, což je počítačová hra, kterou dva kamarádi hrají. Nejprve si zahrají první verzi téhle hry, prostě něco jako „Mortal Kombat“. Pak se posouváme o více jak deset let kupředu, aby se ti dva opět potkali a tentokrát si zahráli novější verzi téhle hry. Ta je ve virtuální realitě, která je však přímo napojená na lidské emoce a vnímání. Aneb jak je možné se zamilovat trochu jinak.
Hned první epizoda ukazuje, jak destruktivní technologie může být, ale stejně tak otevírá i nové možnosti. Odlišný příběh pak přináší „Smithereens“, což je skvěle zahrané drama o tom, jak technologie, už vlastně ty současné, není na nich nic sci-fi, dovedou v jediné chvíli naprosto změnit náš život. Tady není rozhodující příběh, ale naprosto skvělé herecké výkon, hlavně v podání Andrewa Scotta.
Poslední příběh páté sezóny se jmenuje „Rachel, Jack a Ashley Too“, kde se nám v jedné z hlavních rolí představuje Miley Cyrus. Není to ani tak o technologii, i když zde má důležitou roli pro příběh, ale je to spíš o tom, jak se lidé navzájem využívají. A jsou u toho někdy bezohlední a jdou skoro doslova přes mrtvoly. Nejslabší příběh, není nijak objevný, ale Miley mě baví.
Pátá sezóna ukazuje, že jsou zde pořád témata, která je možné probírat, že pořád jsou zde nápady, které nám ukáží, jak jsou pro nás technologie, nebezpečné stejně jako ale mohou být přínosné, pokud je budeme používat vhodně. Je to na nás. Ale rozhodně si na ně musíme dát pozor. Nebo spíš hlavně na sebe, protože je dokážeme využívat tak, že nás mohou klidně zničit.
Hodnocení: 70 %
