Bažináč: Prokletí
Vydalo nakladatelství BB/art, 2011, 499 Kč
Scénář: Alan Moore
Kresba: Stephen Bissette, John Totleben, Rick Weitch, Stan Woch, Alfredo Alcala, Ron Randall
Alan Moore se vrátil do českých knihkupectví, protože společnost BB/art vydala pokračování jeho úžasného komiksu „Bažináč“. Komiks, který se díky geniálnímu Angličanovi změnil z vedlejší série Vertiga na skutečně parádní hororový komiks, jeden z nejlepších, jaké se kdy dostaly na stánky. Nedávno se mi podařilo srovnání nového „Bažináče“ („Swamp Thing“), který vychází již pod DC Comics, kdy jsem řekl, že současný „Bažináč“ se velmi začíná podobat právě tomu Moorovu. Jenže když čtu Moorova „Bažináče“, musím se poupravit. Nový komiks se mu trochu blíží, ale to, co dokázal Moore, to je prostě něco víc. Je to poezie v hororu, je to věda v komiksu, je to umění v žánru, který je mnohými označován za pokleslý. A ta atmosféra!
Jak je u pokračujících sérií zvykem, jsou rozděleny na kratší úseky, kdy dva, tři nebo i více sešitů je spojeno do jednoho uzavřeného příběhu, jež je propojen pokračující linií. Příběhy však obstojí dobře samy o sobě. Stejně tak je tomu i v případě komiksu „Bažináč: Prokletí“. Nejprve jsme svědky toho, jak do Louisiany přichází Nukeface, člověk, který se radiací změnil na netvora. Bažináč, který právě prožívá své láskyplné období, protože v Abby našel svou lásku, svou ženu, je sám napaden radiací a rozkládá se. Kniha tak začíná koncem, který je samozřejmě jen dočasný. Bažináč začíná objevovat svoje schopnosti a s ním je objevujeme i my. Co všechno dokáže tvor, který je ve skutečnosti rostlinou a jeho tělo je propojeno s celým světem?
Hned kapitola „Zákonitosti růstu“ nám ukazuje, jak se může Bažináč vrátit. Jeho tělo prostě vyroste, stejně jako roste každá jiná květina, keř nebo strom. Třetí kapitola rozhodně není tak temná, jak bychom chtěli, ale je úvodem pro kapitolu mnohem děsivější. Právě ve třetí kapitole se seznamujeme s mužem, který notně zasáhne do Bažináčova života. A tím mužem není nikdo jiný než John Constantine. To John je tím, který Bažináče donutí, aby se dokázal rozložit a znovu složit na jiném místě. Tato forma teleportace se Alekovi osvědčí a on je schopen se přemisťovat kamkoli, kde je hlína a půda.
První zastávka je Rosewood, město, které bylo kdysi zaplaveno, protože bylo nutné spláchnout hrozbu – upíry. Ano, jsou mezi námi a ani Alan Moore se jich neštítí. Dokáže s nimi vytvořit příběh syrový, temný, brutální a odporný, nelidský. Setkání s upíry, které končí doslova obřím povstáním Bažináče, je jen jednou z mnoha událostí, které předznamenávají něco velkého. V knize se toho velkého nedočkáme, ale hovoří se o příchodu. Někteří mluví o Cthulhu, jiní zase o Ďáblovi. Doufám, že nová kniha vyjde brzy.
V příběhu „Prokletí“ nám Alan propojuje menstruaci s lykantropií, což není něco úplně nepochopitelného – hned se mi vybaví snímek Moje sestra vlkodlak. Spojení indiánské legendy, PMS a Bažináče, tohle je skutečně něco unikátního. Alan Moore jen dokazuje, jak moc je sečtělý, jak moc ví, jak moc naslouchá a jak moc dokáže vstřebat a zase ze sebe dostat v naprosto pozměněné formě, která vás uchvátí. Velká, velká škoda, že se Alan rozhodl pracovat jen na menších, nezávislých věcech. Velký komiks mu seděl skvěle.
Poslední dvě kapitoly nás vracejí zpátky do Louisiany, kde se Bažináč musí vyrovnávat s novou hrozbou – štábem, který chce natáčet ve starobylém (jak jen může být nějaký dům ve Spojených státech starobylý) panství nový televizní seriál, který se bude věnovat otroctví, jež ve státě bujelo. Jenže dům, který si zvolí, není tím nejvhodnějším, jeho minulost je velmi temná. Alan Moore ukazuje, jak mu není cizí ani popkultura, na kterou zde odkazuje a z které si utahuje. Výtečné zakončení knihy, ale čtenář doufá, že se konečně setká s tím, co přichází.
BB/art vydalo komiks „Bažináč: Prokletí“ ve skvělé vazbě, barvách a já jsem jen rád, že se k nám dostal. Kdyby byla frekvence vydávání vyšší, nezlobil bych se, ale nedá se nic dělat, takhle se můžeme na Alana těšit a já se těším moc.
Hodnocení: 90%
