Batman: Dlouhý Halloween II
Vydalo nakladatelství BB/art + Crew, 2009, 499 Kč
Scénář: Jeph Loeb
Kresba: Tim Sale
V knize „Batman: Dlouhý Halloween I“ nás nechali Jeph Loeb a Tim Sale tápat. Kdo je Sváteční vrah? Bude ještě vraždit? A kdy jeho běsnění skončí? Kdo bude poslední obětí? Batman toho neví moc a my, čtenáři, nevíme o moc víc. Zůstává nám toho mnoho skryto, a tak se musíme spokojit s tím, že sledujeme další a další úmrtí lidí, kteří si to ne vždy úplně zaslouží. Ale kdo si zaslouží smrt z rukou někoho jiného? V tomhle případě se nejedná o euthanasii a ani v případě kontrolované smrti se nejedná o smrt zaslouženou, i když většinou úlevnou.
Jeph Loeb má pro komiks poměrně dobrý vzorec. Není zas tak objevný, i když je nutné si uvědomit, že má k ruce obrovský svět, který už má svébytnou mytologii a on z ní musí vycházet. Postavy by měly jednat, jak se od nich předpokládá, a to rozhodně není něco jednoduchého, zasadit příběh do dlouho fungujícího prostředí. Jeph Loeb však své zkušenosti již nasbíral.
Sledujeme Catwoman, která je velmi nevypočitatelná, Jokera, který je morbidně vtipný, Riddlera, který je vlastně pořádný srábek, ale přitom má hlavu génia, Alfreda, který stojí za každou cenu za svým pánem, policistu Jima Gordona, který je jediným správným policajtem v Gothamu a za pravdou bude stát za každou cenu, a také Harveyho Denta, který je tak trochu rozpolcená osobnost. Denta nezmiňuji náhodou, ale z jednoho hodně dobrého důvodu. „Batman: Dlouhý Halloween II“ je knihou, kde se dozvíme jednu z verzí toho, jak se z Harveyho stal Two-Face. Pokud byste se dívali na film „Temný rytíř“, tak tam najdete verzi jinou. Ono obecně jich je více, protože svět komiksu je v tomhle směru jednoduše velmi přizpůsobivý.
„Batman: Dlouhý Halloween II“ však překvapivě není příběh o Harvey Dentovi, jeho linie zde hraje pouze vedlejší motiv. Není zde dořešeno, co se s Harveym stalo. To budeme muset nechat na jiný komiks (že by „Batman: Temné vítězství I“ a Batman: Temné vítězství II?). Jeph Loeb však nehodlá čtenáře o nic ochudit. Zaměřuje se totiž na Svátečního vraha a jeho odhalení. K tomu skutečně dojde a jak jsem řekl, Jeph Loeb má jasně danou strukturu a atmosféru dotahuje k dokonalosti tím, že odhalení je v úplném závěru, je to pointa silná, myslím si, že nečekaná, a navíc dvojitá. Rozhodně vás neošidí nějakým jednoduchým rozhřešením, o které by se postaral jiný autor. Jeph Loeb přesně věděl, co dělá, a i když rozehrál divadlo mnoha postav, některé jsou zde hlavně proto, aby odvedli Batmanovu pozornost od skutečného vraha.
Myslím si, že knihy „Batman: Dlouhý Halloween I“ a „Batman: Dlouhý Halloween II“ jsou tím nejlepším, co u nás v batmanovské sérii vyšlo, a mohou se směle zařadit za takové komiksy, jako jsou Návrat Temného rytíře a Batman: Rok jedna. Sám Loeb přiznává, že se vlastně ke komiksu dostal tak, že chtěli na Franka navázat. Jeph Loeb navíc pro tyto dvě knihy našel skvělého týmového hráče a jeho spolupráce s dlouholetým přítelem Timem Salem dle mého klape lépe, než spolupráce Jepha s Jimem Leem na knihách „Batman: Ticho I“ a Batman: Ticho II.
Hodnocení: 90%
