Arachnia: Nestvůry útočí
Arachnnia
USA, 2003, 87 minut
Režie: Brett Piper
Scénář: Brett Piper
Hrají:
Rob Monkiewicz (Sean Pachowski)
Irene Joseph (Chandra Weaver)
David Bunce (Profesor Mugford)
Bevin McGraw (Trina)
Pavouci jsou prostě děsivá stvoření, protože počet jejich nohou, očí, ty štětiny, co mají, kusadla, tohle všechno z nich dělá poměrně hnusná stvoření. Nikdy jsem arachnofobií netrpěl, ale dokážu pochopit, proč se u některých lidí projeví. Z pavouků jde strach. A co teprve ve chvíli, kdy měří stejně jako člověk. Ač nemám arachnofobii, tak takového pavouka bych rozhodně potkat nechtěl. Pro horory je to ale naprosto vhodná velikost.
Nedávno jsem viděl snímek „Spiders“, který byl v podstatě o tom samém. Na zemi se objevují obrovská pavoučí monstra. I tentokrát to má něco společného s vesmírem. Děj ale nemá zasazení do velkoměsta, ale na venkov, tentokrát na venkov skutečně odlehlý, kde je jen jedna jediná chatka. Svým pojetím tak snímek spíše připomíná padesátkovou klasiku „Them!“, kde se to také hemžilo pavouky a místy možná i lepšími efekty.
Skupina studentů v čele s profesorem archeologie letí malým letadlem do Arizony, kde by měli pracovat na vykopávkách. Letí jeho asistentka, dvě krásné, ale naprosto blbé studentky, jeden borec, co vypadá, že je pořád zhulený a samozřejmě ještě také pilot, který všechny přesvědčuje o tom, že meteorit ještě žádné letadlo nesrazil. Meteorit možná ne, ale tlaková vlna z jeho výbuchu ano. Dojde k nehodě, ale v klidu, všichni pasažéři přežijí a může začít boj o život.
Co je na filmu hezké a co mě skutečně zaujalo? Řekl jsem, že efekty jsou špatné a ony špatné jsou, o tom žádná, ale mají své kouzlo. Jsou to totiž loutky, případně plastelínové postavičky. Tohle mě neskutečně potěšilo, protože takový způsob animace se v hraném filmu už moc nevidí. A když se to tak vezme, i tohle je už deset let starý film, takže také nic aktuálního. Vypadá to strašně kostrbatě a uměle, ale na druhou stranu je to neskutečně příjemné osvěžení po všech těch pitomých digitálních tricích.
„Arachnia“ je šílené béčko, ale krásné je na něm to, že si nechce hrát na nic víc. Jsou zde pitomé postavy, opravdu doslova blbé, scény, které nemají logiku, ale když na to přistoupíte, zjistíte, jak je tenhle film zábavný. Je to všechno přehnané a přehrávané, ale tohle se přece od béčka chce. Nečekáte umění. A já jsem se v tomhle případě dobře bavil. V několika chvílích už jsem se skutečně musel smát nahlas.
Hodnocení: 55 %
