Amityville 2: Posedlost
Amityville II: The Possession
Mexiko, USA, Itálie, 1982, 104 minut
Režie: Damiano Damiani
Scénář: Tommy Lee Wallace a Dardano Sacchetti podle knihy Hanse Holzera
Hrají:
James Olson (Otec Adamsky)
Burt Young (Anthony Montelli)
Rutanya Alda (Dolores Montelli)
Jack Magner (Sonny Montelli)
Když už se pokračuje v sérii „Amityville“, je poměrně jednoduché domyslet si, čemu se bude druhý díl věnovat. Ještě před tím, než se do děsivého domu nastěhovala rodina Lutzova, která podivné události přežila v kompletním složení, došlo k temné události, která je sama o sobě ještě děsivější. Syn rodiny pozabíjel zbytek osazenstva – celkem šest obětí, které skončily svůj život jeho rukou. A právě této události se věnuje snímek „Amityville 2: Posedlost“.
Ono je trochu těžké pokračovat v sérii filmem, který je ve skutečnosti prequelem k tomu prvnímu, protože vy prostě víte, co se ve druhém filmu bude dít. Tohle jsou celkem důležité informace, které jste se v prvním snímku dověděli. A tak bylo nutné přijít s něčím, co ten film ozvláštní a co vás přiměje, abyste se na něj skutečně podívali. Tohle se povedlo a film rozhodně nabízí více než jen to, jak skončila jedna rodina rukou jednoho šílence.
Začátek je poměrně očekávaný. Sledujeme rodinu Montelliových, jak se stěhuje do inkriminovaného domu. Tohle je samo o sobě celkem špatné, ale to, co následuje, je z hlediska hororového dobré. Graduje napětí v domě a je jasné, že se Sonnym něco není v pořádku. Kromě toho, že má vztah se svou sestrou, se viditelně mění. Něco na něj působí. A ty změny jsou jak fyzické, tak i psychické, což celkem vhodně prohlubuje děs, kterým tahle postava působí.
Líbí se mi, že snímek nekončí tím, jak je rodina vyvražděna, ale tohle se děje krátce po polovině filmu. Pak už nás nezajímá to, jestli to Sonny skutečně udělal, ale to, jestli je to šílenec, anebo jestli je posedlý něčím zlým, jak naznačuje název snímku. Otec Adamsky se snaží o to, aby zjistil pravdu, případně i Sonnymu pomohl. Jeho motivace jsou místy trochu podivné a není to postava, kterou je možné snadno si zamilovat, ale to nijak neubírá efektu filmu.
Snímek „Amityville 2: Posedlost“ je jiný film než první díl, a to je strašně dobře, protože je to film dobrý. Děs se zde stupňuje plynule, až graduje v různých formách a vy si skutečně nejste jisti, jak to s postavou Sonnyho opravdu je. Tohle je hodně dobré a na diváka to vhodně působí. Navíc je scénář dobrý, má tah a nenudí až do samotného konce. Od druhého dílu, přiznám se, jsem tohle nečekal.
Hodnocení: 80 %
