Záhada Blair Witch
The Blair Witch Project
USA, 1999, 81 minut
Režie: Daniel Myrick a Eduardo Sánchez
Scénář: Daniel Myrick a Eduardo Sánchez
Hrají:
Heather Donahue (Heather Donahue)
Joshua Leonard (Joshua Leonard)
Michael C. Williams (Michael Williams)
Když tenhle film přišel do kin, měl svůj smysl. Tím smyslem byla marketingová kampaň, která se nás snažila přesvědčit o tom, že tenhle film je záznamem skutečných událostí, které se staly, že páska byla nalezena a poté byl ukázán osud skutečných postav. Humbuk, který kolem toho byl, sám o sobě znamenal určitý mezník v historii hororu, ale když se člověk na film dívá s odstupem, právě otázka toho, že se jedná o skutečný záznam, nikoli o film, je jediné, co na tom může nadchnout.
Příběh filmu je velmi jednoduchý a v podstatě se nejedná o nic nového v žánru. Je to duchařská historka, v podstatě moderní urban legenda o tom, že kdesi v hlubokých hvozdech žije čarodějnice, která žere zlé děti. Trojice amatérských dokumentaristů se vydá pátrat po pravdě. Tak se nám objevuje paralela s filmy Candyman a „Kruh“, kde se podobný prvek také vyskytl, i když zde samozřejmě nešlo o snahu vytvořit rádoby autentický film.
Pokud mám rovnou prezentovat svůj názor, tak prostě říkám, že „Záhadu Blair Witch“ nemám rád. Neděsila mě, snad proto, že jsem dávno věděl, že to je jen film. Příběh je nezajímavý a nejedná se o nic omračujícího, forma převládá nad příběhem, což je sice hezké, ale pouze do chvíle, kdy ještě polemizujete o tom, jestli se to skutečně mohlo stát. Potom je to jenom jeden rádoby skutečný záznam, který nefunguje. A už vůbec ne ve světě, kde je něčeho podobného tolik, kde každý má takové možnosti, že si něco podobného může natočit sám. Osobně mám radši „Paranormal Activity“, myslím tím jedničku, samozřejmě. Smysl je stejný, příběh také není úplně originální, ale film je mi prostě bližší. Možná proto, že pro mě osobně funguje i bez toho, abych věřil tomu, že je to skutečnost.
„Záhada Blair Witch“ zbytečně tlačí na pilu, je zde až příliš velká snaha o to, aby to vypadalo autenticky, především proto, že se kamera ani na chvíli nevypne, pořád je zapnutá, a to i v těch nejvypjatějších okamžicích. Kdyby to bylo podle skutečnosti, prostě nevěřím tomu, že by se takhle lidi chovali. A pokud to mělo být co nejautentičtější, něco tomu prostě chybí. Jak říkám, film prostě moc tlačí na pilu a chce být až moc skutečným záznamem. Není tak odporný jako „Cannibal Holocaust“, ale přesto bych ho klidně zařadil do kategorie filmů, které ve mně nezanechaly žádný silný odkaz.
„Záhada Blair Witch“ je však přesto filmem, který zaujal, který měl své období slávy a který se zapsal do historie. Stále si ale myslím, že jeho nejdůležitější odkaz je skutečnost, jak byla vedena marketingová kampaň, a šílenství, které kolem tohoto filmu vzniklo. Film ukázal směr, jak kampaň vést, jak se pokusit o to zaútočit na diváky a jejich smysly ve všech směrech. Pokud se týká samotného filmu a jeho pojetí, je to horor, který postupně stupňuje své napětí, v podstatě klasické dílo, které ničím, kromě formy nevybočuje.
„Záhada Blair Witch“ je v jistém slova smyslu mezník hororu, ale pokud se týká mě, já osobně tenhle film nepovažuju za takový skvost, aby se ucházel o místo jednoho z nejlepších hororů. Forma je zde dotažená téměř k dokonalosti a to je... všechno.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Dobře zvolený marketingový tah, který v době vzniku filmu skvěle fungoval.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Jako film Blair Witch přímo neselhává, ale není ničím skutečně výjimečným.
.jpg)
