Drákula
Dracula
USA, 1992, 128 minut
Režie: Francis Ford Coppola
Scénář: James V. Hart podle románu Brama Stokera
Hrají:
Gary Oldman (Hrabě Dracula / Vlad III Draculea)
Winona Ryder (Mina Murray / Elisabeta)
Anthony Hopkins (Profesor Abraham Van Helsing)
Keanu Reeves (Jonathan Harker)
Pro mě osobně je Coppolova verze „Draculy“ tou nejlepší. Předlohy se nedrží dokonale, stejně jako ostatní filmy natočené podle románu Brama Stokera, ale nejlépe zachycuje dobu, v které se měl příběh původně odehrávat, jsou zde úžasné reálie, což je doplněno i skvělými kostýmy, za které si film vysloužil také Oscara, který byl ještě doplněn Oscarem za zvukové efekty a makeup.
Film je nádherným gotickým hororem, který je spojený s příběhem tragickým, kdy Dracula je zde jednoznačně vykreslen jako tragický hrdina, kdy jeho tragédií je nesmrtelnost. Do víru temna jej posouvá smrt jeho lásky a zatracení boha v době, kdy ještě jako Vlad bojoval proti Turkům. Od té doby se hodně změnilo, ale Dracula zůstal krvelačnou bestií. Vzhledem k tomu, že má zájem se dostat do Londýna, setkává se s Jonathanem Harkerem v podání Keenu Reevese, který rozhodně nepředvedl jeden z nejlepších výkonů. Z obrázku, který Harker má, se Dracula dovídá o tom, že existuje převtělení jeho mrtvé Elisabety, Mina Murray, která je Harkerovou snoubenkou. Rozhodne se, že tuto ženu musí najít a také následně ovládnout. Co se děje dál, už je poměrně známé.
Skvělý výkon ve filmu podává především Gary Oldman v titulní roli hraběte Draculy. Gary Oldman je naprostý chameleon, který dokáže zahrát v podstatě cokoli, od Draculy, přes vraha, komika, kmotra Harryho Pottera, až po čestného Jima Gordona. Každá jeho role je odlišná a dokonale zapamatovatelná. Skvělý herecký výkon předvádí i Anthony Hopkins, který je vůbec jedním z nejlepších herců na světě. Dal své postavě příjemný přízvuk, který odkazuje na jeho holandskou národnost. Příjemná je i Winona Ryder.
Čím film nejvíce uchvátí a možná i překvapí, je jeho provedení. Francis Ford Coppola se vzdal veškerých moderních triků, přičemž na počátku 90. let 20. století již měl určitou možnost využití počítačových efektů. Přesto zůstal u klasických technologií, a pokud říkám klasických, myslím skutečně klasických z dob počátku 20. století. Je to patrné například na scénách, kde projíždí vlak – jedná se o miniaturu – ve chvíli, kdy se prolínají jednotlivé obrazy, anebo v momentě, kdy Dracula či jiné postavy plují vzduchem. Film byl za tohle do jisté míry kritizován, já jsem na druhou stranu rád, že ještě někdo dokáže ocenit možnosti klasických technologií a použije je v moderní době, i když ve filmu, který se vrací o více jak století zpět do minulosti.
Ve svém provedení je tak film skutečně jedinečný, a i když byl kritizován za určité nedokonalosti (Draculův stín, který si hraje vlastním životem, neumětelství Keenu Reevese), jako celek vyznívá film velmi dobře a pro mě zůstává tou nejlepší draculovskou adaptací, která kdy byla natočena. Velmi potěšující je pak přítomnost dalších herců v menších rolích, především pak Toma Waitse (pravda, ten není až tolik hercem, i když toho za svoji kariéru odehrál docela dost) anebo Monicy Bellucci, kdy ve filmu můžeme ocenit všechny její půvaby.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Jako celek film vyznívá skvěle, má své dobové kouzlo a především hrabě Dracula je skutečně úchvatně zahraný. Neříkám, že to je životní role Garyho Oldmana, ale rozhodně jedna z jeho nejlepších. Zasloužil by si za ní aspoň nominaci na Oscara, ale nedá se nic dělat.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Film není až tolik hororovým příběhem, i když hororových momentů je zde dostatek, jako především příběhem tragické lásky, který je zasazen do nádherných kulis.
