Spoorloos
Spoorloos
Nizozemsko, Francie, 1988, 107 minut
Režie: George Sluizer
Scénář: Tim Krabbé a George Sluizer podle románu Tima Krabbé
Hrají:
Bernard-Pierre Donnadieu (Raymond Lemorne)
Gene Bervoets (Rex Hofman)
Johanna ter Steege (Saskia Wagter)
Gwen Eckhaus (Lieneke)
Tenhle film jsem původně viděl pouze v americké předělávce z roku 1993. I holandský originál, který je přece jen lepší, je známý pod anglickým názvem „The Vanishing“, neboli „Zmizení“. A přesně o tomhle film je. Premisa je až děsivě jednoduchá, ale o nic méně hrůzná. Myslím, že jestli jste se někdy dívali na horory, nebo trochu poslouchali, základní východisko tohoto filmu musíte znát.
Manželský pár, nebo spíše pár milenecký, protože sezdaní vlastně nejsou, si vyjede na výlet, v tomhle případě do Francie na kola. Sledujeme poměrně pohodovou vyjížďku, kdy se pár snaží zabavit různými hrami, jak to tak v autě na dlouhé cestě bývá. Dojde tu i k menší krizi, kdy jim přímo v tunelu dojde benzín a Rex pro něj musí dojít, s tím, že Saskii nechá v autě, i když ta má ze tmy strach. Mohlo by se zdát, že už tady dojde k oné eskalaci událostí, protože když se Rex vrátí k autu, Saskie už tu není, ale vyjede z tunelu a tam na něj žena čeká. Jednoznačně se jedná o předzvěst nějaké další události, která očividně musí následovat. K té dojde záhy.
Pár se zastaví na benzínové pumpě, aby doplnil nádrž, a pro jistotu i kanystr, kdyby jim benzín náhodou znovu došel. Saskie jde koupit pití, protože má řídit, tak něco energetického, aby vydržela. Za Rexem už se nevrátí. Ten se jí snaží najít, vymýšlí šílené nápady, jak najít stopu, ale my už dávno víme, kdo za to může, jen nevíme, jak to udělal a proč. Zjišťujeme to poměrně záhy, protože sledujeme osud Raymonda Lemorneho, který je tím, kdo Saskii unesl. Raymond Lemorne má zvláštní chování, vlastně nevím, proč dělá, co dělá. Má spokojenou rodinu, ale něco na něm je prostě špatně. Postupem času se dozvíme i to, co to je.
Po třech letech se znovu setkáváme s Rexem, který je stále posedlý hledáním Saskie. Do Francie se vrací s jinou ženou, kterou známe pouze jako Lieneke. Jeho posedlost se na vztahu s Lieneke podepisuje a ta ho opouští. Jenže Rex pomalu dojde naplnění svojí posedlost. Vyhledá si ho muž, který Saskii unesl, Raymond Lemorne, který mu chce ukázat, co se se Saskií stalo. Druhá polovina je tak zaměřena na jejich společnou cestu za pravdou. Rex se k Raymondovi přidává, i když ho v první chvíli trochu zmlátí, což je jednoznačně přehrávané a nereálné, ale co se dá dělat. Ne každý umí ve filmu mlátit tak, aby to vypadalo skutečně. Ale to je jedno. Jediná slabší scéna filmu. Rex nakonec nachází pravdu, která je děsivě bizarní a fatální.
Film není z těch, které potřebují nějaké efekty, krev zde neteče, o nějakém gore vůbec není možné mluvit. Tady se používá jenom chloroform, žádné řezání, krájení nebo střílení. Film je především psychologickým thrillerem a hororem. A tohle mu jde skvěle. Závěr je nádherně realistický a konkrétní, ale zároveň symbolický a děsivý. Ten nejhrůznější horor je někdy skutečný, člověk k němu nepotřebuje monstra, takoví jsou prostě lidé. Odporní, sadističtí a zvrácení.
„Spoorloos“ je filmem, který dokáže jednoduchý nápad rozvést do skvělého příběhu, kdy v podstatě až do konce nevíte, co se stane, jestli objevíte pravdu, jestli dojde k happy endu, nebo co se vlastně bude dít. Výtečný film, který mohl být natočen jedině v Evropě. To je prostě pravda.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Výtečný scénář, který staví na jedné situaci a rozvádí jí do šílených hloubek. Ukázka toho, že i komorní horor, kde se soustředíme na tři postavy, kdy většinu času jsou tu jen dvě, může být zajímavý a nápaditý a hlavně děsivý.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Ani nevím, co vytknout. Film je možná přece jen trochu zdlouhavý, ale dle mého je to jeden z nejlepších filmů žánru psychologického hororu.
