#7 - Vrah mezi námi (M)

Tenhle film by se i v češtině měl nazývat prostě M. Je to výstižné, je to tajemné a je to zároveň symbolické pojmenování, které k tomuhle filmu prostě patří. Proto jsem si dovolil ponechat M alespoň v závorce.

 

Vrah mezi námi

M

Německo, 1931, 110 minut

 

Režie:   Fritz Lang

Scénář: Fritz Lang a Thea von Hrabou na základě novinových článků o vrahovi Peteru Kurtenovi od Egona Jacobsona

Hrají:

Peter Lorre (Hans Beckert)

Ellen Widmann (Paní Beckamnnová)

Inge Landgut (Elsie Beckamnnová)

Otto Wernicke (Inspektor Karl Lohmann)

           

            Rovnou říkám, že nemám rád české překlady názvů filmů, a tak i když se na vrcholu tohoto článku skví jméno Vrah mezi námi, tenhle film pro mě bude vždycky jen M. A rovnou říkám, že to je film geniální, ale stejně tak dodávám, že takový film nepatří k 101 nejlepším hororům, a to i přesto, že jednoznačně patří mezi 100 nejlepších filmů, jaké kdy byly natočeny.

            M má veskrze jednoduchý příběh. Ve městě řádí vrah dětí, kterého chce dopadnout nejen policie, ale také místní zločinci, na které díky vraždám padá špatná pověst. Aby neměli problémy, tak se určitým způsobem vlastně staví na stranu zákona. Samozřejmě po svém.

Scéna, na první pohled nevinná, ale předurčující zvěrstva

            Většina filmu je koncipována jako honba za vrahem, nejprve pátrání po jeho totožnosti, a pak i snaha ho přímo chytit. Film je vystavěn v pravdě geniálně a některé momenty jsou natolik silné, že se člověku nechce ani věřit, že bylo možné vytvořit takový film již před osmdesáti lety. Ale je tomu tak a já jsem rád, že jsem ho mohl konečně zhlédnout.

Na tom chlapovi je na první pohled něco divného

            M nezačíná první vraždou, začíná ve chvíli, kdy se vrah chystá už k vraždě osmé. A nutno říci, že úvod filmu je snad dokonalý. Navození atmosféry písní, kterou si prozpěvuje malá dívenka. Písní, která okamžitě donutí diváka přemýšlet o tom, co se stane. A divák nemusí čekat dlouho. Scéna, kdy si dívka hází míčem o sloup, na kterém je plakát o hledaném vrahovi, je skutečně silná, hlavně ve chvíli, kdy se na plakátě objeví stín. Smysl je naprosto jasný. Malá Elsie se dostává do problémů. Za vše pak hovoří chvíle, kdy se k drátům vysokého napjetí vznáší balónek, který Elsie od tajemného muže dostala. V momentě, kdy se Elsiina matka dívá schodištěm dolů, celý dům je prázdný, a volá její jméno, dochází divákovi nezvratnost osudu, která je zde tak patrná, že není potřeba vidět, jak je malá Elsie zabita. Násilí ve filmu v podstatě neexistuje, respektive není zobrazováno, ale o to silnější je dopad na diváka.

znamení, podle něhož získal snímek svůj název

            Policejní razie, příchod Karla Lohmanna, porada policejního sboru a porada zločinců, které jsou snímány souběžně, aby zde vznikl kontrast mezi oběma skupinami, ale zároveň aby bylo patrné, že obě skupiny mají něco společného. Nejsilnější scény se však nacházejí především v druhé polovině filmu. Rozhodně mezi ně patří velké M, které si jeden ze zločinců napíše na ruku, kterou pak obtiskne na záda vraha, aby tak každý poznal, koho má sledovat. Je to ve chvíli, kdy si vrah, s nevinnou tváří Petera Lorrea, již vybral další oběť. V této chvíli chápeme, že se vrah nedokáže ovládat. Scéna u výlohy, kde v odrazu vidí malou dívku jasně dokazuje, že potřebuje tu dívku, že ji potřebuje zabít.

Geniální a šílený Peter Lorre se obhajuje před soudem kriminálníků

            I když se zprvu zdá, že se jedná o chladnokrevného vraha, finální scéna u soudu zločinců, ukazuje, že Hans Beckert je v podstatě šílencem, že si nemůže pomoci, že musí vraždit proto, že nemá na výběr. Když nevraždí, slyší výčitky, slyší hlasy mrtvých dívek, vidí jejich tváře, tváře jejich matek. Pouze když páchá zrůdné činy, má klid. Zde se ukázalo, že Lorre je skvělým hercem a že M se musí řadit mezi nejlepší filmy historie. Soud má tak silné vyznění, že mě až mrazilo. Snad možná proto byl film zařazen mezi 101 nejlepších hororů, i když tam prostě podle mě nepatří. Nechci říkat, že mám patent na definování hororu, ale M je podle mě velmi silným dramatem s detektivní zápletkou, snad možná thrillerem, ale dle mého názoru se nejedná o horor. I když nutno říci, že pocit, který si z filmu divák odnáší, je mnohdy silnější než u moderních hororů.

 

Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:

            Film umí vzbudit strach, hlavně ve chvíli, kdy si divák uvědomí, proti komu to stojí, kdo je vlastně Hans Beckert a co je to za zrůdu. Je dobře natočený, proti tomu vůbec nic, vlastně si myslím, že se jedná o nejlepší film noir vůbec.

 

Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:

            Film není horor. Primárním účelem filmu není v lidech vzbudit strach či hrůzu nebo znechucení. Dle mého názoru je zařazen mezi horory především proto, že se jedná o film děsivý, nikoli hororově, ale činem, který M spáchal.

101 nejlepších hororů (vrazi)


Přidat komentář





Související články