#68 - Oblečen na zabíjení (1980)

Brian De Palma, to není jen "Carrie", ale i další filmy, které rozhodně stojí za to. "Oblečen na zabíjení" je jedním z těch, díky kterým si De Palma zajistil přirovnání k Hitchcockovi.

 

Oblečen na zabíjení

Dressed to Kill

USA, 1980, 105 minut

 

Režie: Brian De Palma

Scénář: Brian De Palma

Hrají:

Michael Caine (Doktor Robert Elliott)

Angie Dickinson (Kate Miller)

Nancy Allen (Liz Blake)

Keith Gordon (Peter Miller)

 

Brian De Palma už ukázal, že umí natáčet horory a stejně tak poukázal na to, že mu nejsou cizí filmy, které jsou v podstatě odkazem Alfreda Hitchcocka. Na ČSFD jsem četl poměrně zajímavý názor, který říkal, že „Oblečen na zabíjení“ je hitchcockovější než sám Hitchcock. A v něčem je to určitě pravda. Závěr, kde všechno vysvětluje psychiatr a policista mi, připomněly závěr filmu Psycho, kde se v podstatě odehrává stejná scéna. Ale tam, kde „Psycho“ končí, tam „Oblečen na zabíjení“ ještě pokračuje. Ale ještě jedna věc mi přišla velmi hitchcockovská. De Palmův smysl pro humor. Projevuje se především ve scéně, kde se mezi sebou baví Liz a Peter v restauraci. To, co musí vyslechnout nebohá stařenka, je příliš pro její nevinnou mysl.

Film je plný sexuálního napětí.

Ale film není silný díky svému humoru, film je silný díky svému příběhu, pojetí, jakým je natočený, ale i díky tomu, že se nebojí zacházet do takových podrobností, které divák mnohdy těžko snáší, a to jak v případě explicitního násilí, tak především v případě sexuálních a erotických scén, které jsou zde vyobrazeny skutečně sugestivně, což byl i důvod k tomu, že americké publikum muselo dostat naservírovanou jemnější verzi s méně vulgárním jazykem a s menším počtem záběrů na nahé ženské tělo. Ale my si můžeme vychutnat celou verzi, nesestříhanou a v plné parádě.

Michael Caine je prostě gentleman.

De Palma buduje napětí především dlouhými scénami a pomalými záběry, kdy skutečně někdy máme pocit, že už to přece nemůže dál protahovat, ale on jako by chtěl zajít ještě dál a ještě dál, zpomaluje dění a my si musíme počkat na to, co se konečně stane, i když dobře víme, že je to nevyhnutelné. Děs není navozen lekacími scénami, ale právě oním očekáváním, nejistotou toho, kdy přijde to, o čem víme, že přijde, a hlavně v jaké míře to má přijít.

Vrah a jeho břitva.

Film nemá geniální pointu, kterou jsme u Hitchcocka mohli v mnoha filmech obdivovat. V podstatě poměrně brzy zjistíme, kdo asi bude tím vrahem, což do jisté míry ubírá na finálním překvapení, ale pokud se necháte příběhem unést, možná pro vás odhalení vraha nebude tak jednoznačné. Pokud se pak týká úplného závěru a finální scény, Brian De Palma jako kdyby vykradl sám sebe a svou Carrie, protože finále je v podstatě plně totožné, kdy si uvědomujeme, že sice je vše zažehnáno, ale zlo napáchalo takové škody, z nichž není možné se jen tak vzpamatovat.

Ozdobou filmu jsou herecké výkony, kdy na prvním místě prostě musím vyzdvihnout Michaela Caina, který svým britským přízvukem přináší do New Yorku něco trochu odlišného, což samo o sobě svědčí o tom, že všechno není úplně v pořádku. Michael Caine je jeden z mých velmi oblíbených herců, a tak na něj prostě nemohu dát dopustit.

Brian De Palma si těžko mohl vybrat lépe.

Uznání si ale také zaslouží Nancy Allen, která svou roli zahrála obstojně a ona je nakonec tou, kdo rozlouskne celý případ, i když jí přitom jde o život. Ale její póza prostitutky je uvěřitelná a ve chvíli, kdy svádí doktora Elliotta, dává to jednoznačně najevo. Vhodné je také zmínit představitelku první mrtvé, Angie Dickinsovou, která měla v podstatě shodnou úlohu jako Janet Leigh, v již zmiňovaném Psychu. Divák má pocit, že právě ona je hlavní postavou, ale zhruba v polovině filmu si uvědomujeme, že to nebude o ní a o nemoci, kterou se právě pravděpodobně nakazila. Film je v podstatě úplně o něčem jiném, do dění nám vstupují nové postavy a napětí.

 

Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:

Velmi dobré budování napětí, zajímavé scény, kdy je divák vtahován do děje a s očekáváním se připravuje na to, co má přijít, i když přesně neví, co to bude. Film jako celek funguje, ale má některé své mouchy.

 

Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:

Nechci tvrdit, že film je špatný, jako odkaz a oslava mistra hororu Hitchcocka rozhodně funguje. Ukazuje se, že jsou zde další filmaři, kteří jsou schopni jít v jeho stopách, ale přece jim jen něco chybí. Mě osobně trochu zklamalo finále filmu, které mi přišlo zbytečné.

101 nejlepších hororů (vrazi, giallo)


Přidat komentář





Související články