Viy
Viy
SSSR, 1967, 77 minut
Režie: Georgi Kropachyov a Konstantin Yershov
Scénář: Georgi Kropachyov, Konstantin Yershov a Aleksandr Ptushko podle povídky Nikolaje V. Gogola
Hrají:
Leonid Kuravlyov (Khoma Brutus)
Natalya Varley (Pannochka)
Aleksei Glazyrin (Sotnik)
Nikolai Kutuzov (Čarodějnice)
Na začátek říkám rovnou oblíbené americké „WOW“, které se k sovětskému filmu sice příliš nehodí, ale to necháme stranou. K filmu „Viy“ jsem přišel jako slepý k houslím. Více méně. Pouze jsem věděl, že je natočen podle Gogolovy stejnojmenné povídky a že již tento námět byl v minulosti použit, a to u filmu Maska démona, který již byl na těchto stránkách recenzován. Film „Viy“ se předloze blíží více, verze Maria Bava byla velmi upravena, i když znamenala velký pokrok v italské hororové kinematografii.
„Viy“ je filmem, který na diváka okamžitě dýchne ruským stylem, ruským folklorem a ruskými postavičkami. Na počátku má divák pocit, že nesleduje horor, ale ruskou pohádku, kterou zná ze svého mládí. Vedou ho k tomu nejen postavy, které jako by doslova vypadly z Mrazíka, nebo jiné podobné pohádky, ale i prostředí. „Viy“ je do jisté míry skutečně pohádkou, stejně jako velmi věrným zachycením ruského venkova a ruské nátury. Jako kdyby zde nemohla chybět vodka, boršč, anebo další pro Rusko tak typické věci. Přesto je snímek hororem, a nutno říci, že hororem velmi povedeným, za který by se nemusela stydět ani západní kinematografie. Patrně i proto je zařazen – jako jediný ruský film – do „101 hororů, které je potřeba vidět, než zemřeme“.
Příběh nás zavádí mezi mnichy, kteří podnikají výpravy do okolí. Ruský mnich není mnichem, jak jej chápeme. Úvodní scény nám ukazují, že ženy jsou v jejich životech důležité, krádež není ničím neobvyklým a svým statutem si vymáhají vstup na statek, aby mohli přespat. Právě tato neomalenost se stala jednomu z nich, Khomovi, osudnou. Statek, na který se dostali, totiž ovládá zlá čarodějnice, která si Khomu doslova osedlá, což je na efekty skutečně povedená scéna, stejně jako se jedná o scénu zábavnou. Babizna se však najednou proměňuje v krásnou ženu, když se ji Khoma snaží ubít klackem. A právě tohle je pro něj cesta do pekel. Vrací se do kláštera, odkud je okamžitě vyslán se skupinou starých kozáků do vesnice, kde se má modlit za duši umírající dívky. Ještě než přijedou, dívka umírá a my zjišťujeme, že se jedná o ženu, v kterou se proměnila čarodějnice. Khomovým úkolem je modlit se před její rakví po tři noci. A konečně se dostáváme k té hororové podstatě.
Musím podotknout, že pokud se týká trikových scén, je film skutečně úžasný. Nádherně se zde spojuje realita s nereálnými a skutečně skvěle provedenými efekty, jako je létání rakví, ale nejen rakví, zdvihání člověka ve vzpřímené pozici. Zde si Rusové skutečně vyhráli a za podobné efekty, které do filmu nádherně zapadají, je potřeba pochválit Aleksandra Ptushka, jednoho ze scénáristů, ale také mistra filmových triků. Zde by se mnohé jiné filmy západní provenience skutečně mohly učit. Překvapivé je i finální vyznění filmu, které nekončí happy endem, ale jako správná pohádka pěkně pochmurně. Jedná se o skutečně úžasné propojení pohádky s hororem a finální přivolávání vampýrů (moc se mi nechce jim říkat upíři) a vlkodlaků, je skutečně působivé. A nakonec i příchod toho, který si říká Viy.
Pokud se týká hereckých výkonů, jsou spíše pohádkové, ale v případě Khomy jeho hraní naprosto dokonale zapadá do jeho postavy, je vyděšený a nestálý, jeho tanec poté, co podstoupil druhou noc modlení, je na jednu stranu úsměvný, na druhou stranu děsivý. Vzdávám Rusům hold.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Uchvacující kombinace pohádky a hororu, která se v horor mění především v druhé půli. Zvláštní postavy, které dotvářejí atmosféru nejistoty, tajemna. A především skvělé trikové efekty, které filmu pomáhají, místo aby jej srážely do kolen.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Ruské prostředí a ruský styl, které nejsou pro každého. Příběh je skutečně hodně pohádkový, což může odradit skalní fanoušky klasických amerických hororů. Ale jinak... Pastva pro oči.
