#35 - Pod obratníkem Kozoroha (1949)

60%
Alfred Hitchcock a historické drama se úplně nekamarádily, ale výsledek nikdy nebyl úplně děsivý.

Upoutávka na nový seriál.

Pod obratníkem Kozoroha

Under Capricorn

Velká Británie, 1949, 117 minut

 

Režie: Alfred Hitchcock

Scénář: Hume Cronyn, James Bridie, Peter Ustinov a Joseph Shearing podle hry Johna Coltona a Margaret Linden napsané na základě románu Helen Simpson

Hrají:

Ingrid Bergman (Lady Henrietta Flusky)

Joseph Cotten (Sam Flusky)

Michael Wilding (Charles Adare)

Margaret Leighton (Milly)

 

Na konci války Alfred Hitchcock spolu s přítelem Sidneym Bernsteinem založili společnost, kterou nazvali Transatlantic Pictures. Mělo se tedy jednat o produkci, která bude částečně americká a částečně britská. Prvním filmem byl Provaz, který se nesetkal s komerčním úspěchem, dokonce byl v některých zemích zakázán – pro homosexualitu. Ale to nechme být. Takový vstup si asi studio obou pánů nepředstavovalo, ale chtěli pokračovat ve své snaze, a tak další snímek natočili opět v krásných technicolorových barvách, ale již v Londýně, nikoli v Americe.

Opravdu je to fotka ze správného filmu.

Alfred Hitchcock se tak vrátil do rodné země, aby zde natočil téměř dvouhodinový barevný film, který neměl být thrillerem, ale historickým kostýmním dramatem o milostném trojúhelníku. Nezní to zrovna lákavě, hlavně když si vezmeme, že se Hitch proslavil napínavými filmy. Ani tentokrát si neodpustil prvky thrilleru, ale jsou jen okrajovým tématem, není na ně kladen zásadní důraz. V očích diváků mu to mnoho nepomohlo a také film „Pod obratníkem Kozoroha“ komerčně propadl.

Trochu jako nějaká telenovela.

Studiu se smrákalo na zlé časy a nemělo již dlouho vydržet. Hrůza na jevišti nakonec přešla do produkce Warner Bros., a tak se posledním filmem, který společnost Transatlantic Pictures natočila (snímek Cizinci ve vlaku nebyl pro tuto produkční společnost ani připravován), stal film Zpovídám se. O všech jmenovaných filmech bude řeč v dalších dílech našeho seriálu o mistrových filmech. Alfred Hitchcock se tak ujistil, že především režie je tím, co mu jde skutečně nejlépe.

Něco málo k ději: Do Austrálie připlouvá Charles Adare, který si myslí, že zde najde štěstí. Austrálie byla v roce 1831 asi novou zemí zaslíbenou. Setkává se s bývalým vězněm Fluskym, který ho chce využít hlavně k tomu, aby pomohl své ženě, která je alkoholičkou a nezvládá život nejlépe. Jenže to by se do Charlese nesměla zamilovat hospodyně v domě Fluských. Zvláštní trojúhelník, možná čtyřúhelník se tak může rozjet na plné obrátky, a to v poměrně melodramatickém tempu, které skutečně diváky může překvapit. Je to pořád Hitch, každý záběr je silný, navíc využívá stejný styl jako v případě filmu Provaz, tedy dlouhé, až desetiminutové záběry, ale v tomhle případě film jen ukazuje, jak moc je upovídaný a jak moc je dějově vyprázdněný. Jako drama funguje, ale nepřináší toho tolik, aby divák vydržel snímek v klidu sledovat po celou jeho téměř dvouhodinovou stopáž.

Ingrid je prostě krásná.

Film je některými uznávaný jako jeden z nejlepších, jaké kdy Alfred Hitchcock natočil, ale bojím se, že tohle historické drama skutečně nebude sedět každému. Já osobně jsem si ho moc neužil a dojem na mě neudělalo. Částečně je to tím, že očekávání od Hitchcocka jsou jiná, ale také tím, že snímek přece jen nemá tak dobře propracovanou psychologii postav, což se snaží omluvit neustálým mluvením. Jistě, v rámci natáčených dlouhých scén se musí výkon herců velebit, proti tomu nejde nic říct, ale pořád si myslím, že to měl být snímek pro diváky, a to úplně není.

Copak to má za pohled?

Zajímavostí je, že jediným důvodem, proč film propadl, nebyla skutečnost, že se jednalo o hodně jiný žánr, než na jaký si diváci od Hitchcocka zvykli. Důvod tkvěl také v osobě Ingrid Bergman. Dal by se asi čekat opak, protože Ingrid byla hvězdou, ale puritánská Amerika nedokázala přenést přes srdce, že měla poměr s režisérem Robertem Rosselinim, a to poměr nemanželský – oba v té době žili v manželství. Dneska by se nad tím skoro nikdo nepozastavil a spíš by to byl důvod, proč na film jít.

 

Hodnocení: 60 %

 

Osobní žebříček

Alfred Hitchcock a historické melodrama, to není úplně spojení, které by dokázalo ohromit. Žebříček není dán počtem procent, kolik jsem filmu dal, ale i dalšími subjektivními faktory.

 

1. „Psycho“

2. „Ptáci“

3. Provaz

4. „Mrtvá a živá“

5. Rozdvojená duše

6. „Ani stín podezření“

7. Zmizení staré dámy

8. „Muž, který věděl příliš mnoho“ (1934)

9. „Podezření“

10. „Příšerný host“

11. „Pověstný muž“

12. „Záchranný člun“

13. „Mladý a nezkušený“

14. Zahraniční dopisovatel

15. Sabotér

16. „Její zpověď“

17. Zběsilost

18. „Vražda!“

19. „Sabotáž“

20. „Pan Smith s manželkou“

21. The 39 Steps

22. Secret Agent

23. „Číslo sedmnáct“

24. Farmářova žena

25. Zahrada rozkoše

26. „...a neuveď nás v pokušení“

27. „Žena se špatnou pověstí“

28. „Boj na nůž“

29. Juno a páv

30. „Případ Caradineová“

31. „Bon Voyage“

32. Jamaica Inn

33. „Pod obratníkem Kozoroha“

34. „Co moře pohltí“

35. Rozmary bohaté ženy

36. „Světový šampion“

37. „Malgašské dobrodružství“

38. Waltzes from Vienna

39. Na šikmé ploše

Hororové filmy


Přidat komentář







Související články