30 Days of Night: Bloodsucker Tales
Vydalo nakladatelství IDW, osmidílná minisérie, říjen 2004 až květen 2005
Scénář: Steve Niles a Matt Fraction
Kresba: Kody Chamberlain a Ben Templesmith
Steve Niles dál pokračoval ve vydávání příběhů ze série „30 dní dlouhá noc“, ale tentokrát se toho chopil trošku jinak. Rozhodl se, že nenaváže na rozjetý příběh, ale mírně se od něj odkloní, podívá se do nových směrů a zákoutí svého světa a přizve si k tomu i někoho dalšího. A tak vznikl projekt „Bloodsucker Tales“, který má celkem osm sešitů a každý sešit je rozdělen na dvě části. V první části každého sešitu se odehrává příběh, který Steve Niles nazval „Dead Billy Dead“ a ve druhé části každého sešitu pak příběh „Juarez or Lex Nova & The Case of the 400 Murdered Mexican Girls“, který psal Matt Fraction. V tomto článku bych se rád věnoval pouze příběhu, který psal Steve Niles, za další týden bych pak představil druhou část z pera Matta Fractiona.
Steve Niles si tentokrát pro spolupráci nezvolil Bena Templesmithe, ale Kodyho Chamberlaina, což je kreslíř, s nímž jsme se ještě v českém překladovém komiksu nemohli setkat. Jeho kresba se ale ke komiksu „Dead Billy Dead“ hodí, především proto, že i jeho styl je temný a dokáže vytvořit potřebnou atmosféru. Chamberlain se soustředí na postavy a na popředí, všechno, co je v pozadí je pro něj méně podstatné, na detaily si příliš nehraje. Ale není to potřeba. Postavy má dokonalé zmáknuté a jejich významu dopomáhají i skvělé barvy, jež je zvýrazňují. Volí jiné barvy pro pozadí a pro postavy, ať už se týká jejich sytosti i intenzity, ale když je potřeba, zůstává u toho, že všechno barevně spojí v jednolitý obraz. Kresba je tak docela promyšlená, ale není jednou z těch, které úplně uchvátí. Hlavně v chvíli, kdy je použit digitální efekt – například hořící upír.
Pokud se týká scénáře, zopakuji něco, co jsem řekl u každého delšího příběhu, který Steve Niles napsal. Má dobré, zajímavé nápady, ale nedokáže je ukočírovat, nedokáže je prodat až do konce. V tomhle případě se celou dobu zdá, že rozehrává komorní soukromé drama jedné osoby, ale nakonec z něj chce udělat něco většího, něco epičtějšího, než by si to zasloužilo. Závěr mě jednoduše zklamal. Celý příběh „Dead Billy Dead“ se převrátil na hlavu a skončil tak nějak nechtěně, jako kdyby se Niles až na konci rozhodl, že do toho dá trochu víc, než je potřeba.
Sledujeme mladého muže, jak je pokousán upírem, který se jej snaží zabít, ale nějak mu to nevyjde. Billy přežije a sám se mění v upíra. Je vyděšený, volá své bývalé přítelkyni, která o něm nechce ani slyšet, ale on se jí do života stejně vrací. Do toho si ještě Billy nadělá problémy s policií. Co se s ním stane? Dokáže se smířit se změnou? Dokáže zůstat člověkem dost na to, aby neublížil své dívce? Tohle by byla krásná, psychologická rovina, kterou Niles zabil v nezřízeném akčním závěru, který samozřejmě nemohl všechno vyřešit, ale zůstal otevřený, jako všechny jeho příběhy. Co když by se to uchytilo a mohl z toho udělat celou sérii, že?
Já vím, že to vypadá, že Steva Nilese nemám rád, ale to není úplně pravda. Myslím si, že jeho příběhy jsou zajímavé, jen prostě není schopen je vytáhnout o úroveň výše, ale zůstává u toho, že píše dobré komiksy. Pokud se ale týká příběhu „Dead Bily Dead“, který je součástí minisérie „30 Days of Night: Bloodsucker Tales“, je to za tím jeho nejslabší příspěvek k celé sérii „30 dní dlouhá noc“.
Hodnocení: 50%
