Bílá zombie
White Zombie
USA, 1932, 67 minut
Režie: Victor Halperin
Scénář: Garnett Weston
Hrají:
Bela Lugosi (Murder Legendre)
Madge Bellamy (Madeline Short Parker)
Joseph Cawthorn (Doktor Bruner)
John Harron (Neil Parker)
Myslím, že s naprostým klidem mohu říci, že jsem ještě nikdy nesledoval snímek v horší kvalitě. Zvuk zde v několika momentech vypadával, obraz se podivně třásl. Skutečně škoda, že některé staré filmy se zachovaly pouze v takto ubohých verzích. Ještě že v současné době existuje digitalizace a možnost uložení filmu na harddisk, který mě osobně přijde mnohem bezpečnější než uložení na filmové pásce. Ale tomu se holt neubráníme, můžeme být rádi, že se film Bílá zombie udržel alespoň v nějaké verzi.
Když se podíváme na jména herců, je jasné, na koho je zde nejvíce směřována pozornost – na Belu Lugosiho. A musím říct, že tenhle chlapík asi nezklame. V každém filmu hraje v podstatě stejně, s určitou dávkou nonšalance a s eony zvláštního charismatu. Jeho pohled je stále stejně silný, jako byl v Draculovi, a je na něj kladen velký důraz. Stejně jako na jeho ruce. Jeho gesta a jeho spojené dlaně, které přivolávají zombie, jsou ukázky jeho síly, jeho hereckého umění, které prostě nemohl prodat jinde než ve filmech hororových. A co si budeme povídat, jeho přízvuk je prostě dokonalý.
Přesto jsem si při sledování filmu pokládal otázku, zda si skutečně zaslouží zařazení mezi 101 nejlepších hororů. Musím říci, že jsem tápal. Ten film má skvělý začátek. Scéna s pohřbíváním mrtvého uprostřed silnice nás přivádí na Haiti, které je realistickou kulisou pro hororový snímek o zombie. Kde také jinde by se měli vyskytovat než právě ve své voodoo domovině? Ani příliš nevadí, že Haiti je pouze postaveno, na ostrově se skutečně nenatáčelo. Ono se taky není čemu divit. Film produkovala malá společnost, které by se cestování do oblasti a natáčení v exteriérech výrazně prodražilo. Ale jak říkám, prostředí vůbec není špatné, spíš naopak.
Film se rozjíždí vcelku dobře až do chvíle, kdy Madeline sleduje obraz ve víně, je i poměrně napínavý, skoro až děsivý. Zombie nejsou potrhané mrtvoly, kterým tečou vnitřnosti a požírají je červi, ale jsou to klátící se mrtví, které ještě hniloba nepostihla. Je to jednoznačně dáno tím, že tehdejší divák by se s něčím mnohem exploatačním asi těžko vyrovnával. A navíc, gore mistři se začali objevovat až od šedesátých, spíš sedmdesátých let. Přesto ale zombie nepůsobí nijak rušivě, jejich nepřítomné výrazy a klátivá chůze sem naprosto pasují a živí mrtví jsou vítězným momentem filmu. Snad až do chvíle, kdy všichni jako na běžícím pásu padají ze skály.
Závěr je jednoznačně slabina filmu. Tvůrci se prostě snažili film ukončit a příliš se nebabrali tím, jak to vlastně vyzní. Je zde happy-end, který je skutečně děsivý, ale nikoli ve své hrůze, ale ve své s prominutím idiocii. Kdybych měl vidět jen tuhle jedinou scénu, ani omylem bych o Bílé zombie neuvažoval jako o jednom ze 101 hororových filmů, nejspíš bych o něm neuvažoval vůbec jako o hororovém filmu, ale spíše jako o parodii.
Ve své první polovině má film několik silných scén, které jej přece jen pasují o něco výše. Mezi silné scény patří mimo jiné příchod Beaumonta do Legenderova cukrovaru, kde sledujeme oddané zombie zpracovávat cukrovou třtinu. Je zajímavé vidět, jak je v této scéně kritizována tovární výroba – jeden zombie zde přepadne do mlýna a očividně je rozemlet, ale nic se neděje, fabrika jede dál. Jeden mrtvý otrok nic neznamená, zastoupí ho jiný. Zombie horory jako kritika společnosti, nejsou ani omylem výjimka, spíše pravidlo, jak později potvrzuje i Romero.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Zde budu stručný – jedná se o první významný zombie horor, který má své silné momenty.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
V druhé polovině se příběh rozmělňuje, hororovost naprosto mizí. Na základě této druhé půlky by si film zařazení k 101 hororům ani omylem nezasloužil. Finále je skutečně pitomé.
