Vrah přichází v noci
Non ho sonno
Itálie, 2001, 117 minut
Režie: Dario Argento
Scénář: Dario Argento, Franco Ferrini a Carlo Lucarelli
Hrají:
Max von Sydow (Moretti)
Stefano Dionisi (Giacomo)
Chiara Caselli (Gloria)
Gabriele Lavia (Betti)
Dario Argento je tvůrce, kterého osobně velmi obdivuji. Jeho snímek Suspiria na mě udělal velký dojem a považuji jej za jeden z nejlepších giallo filmů, jaké jsem kdy viděl. Pravda, nebylo jich ještě tolik, ale na druhou stranu si myslím, že určitý přehled již mám. I Argento má však poměrně kolísavou formu a také natáčí snímky, které na tom kvalitativně nejsou úplně nejlépe.
Úvodní momenty filmu „Vrah přichází v noci“ (opět neskutečně nesmyslný český název) mě navnadily velmi pozitivně. Jedním z nejlepších aspektů Argentových filmů je hudba. Spolupracoval velmi často se skupinou Goblin, která svou rockovou hudbou velmi ozvláštnila daný žánr. Hudba je pak složka, která je jednoznačně nejlepší na dnes recenzovaném snímku „Vrah přichází v noci“.
Před sedmnácti lety došlo k vraždám, které má na svědomí tzv. trpasličí vrah. Na několik let se odmlčel, ale právě po sedmnácti letech je zpátky. Prozradí se prostitutce, když jí ze spaní zjeví pravdu. Musí ji zabít. A nejen ji. Další ženy mají na kahánku, protože vrah se zase dostává do formy. Jak je to možné, když vrah by měl být dávno po smrti? Námět je tak docela klasický a „Vrah přichází v noci“ je giallo se vším všudy. Je zde detektivní příběh, v roli toho, kdo zjišťuje pravdu, není současný policista, ale muž v důchodu (hraje ho veterán Max von Sydow), kterému pomáhá syn jedné ze zavražděných, a totožnost vraha neznáme, dozvíme se ji až na samotném konci.
Giallo filmy přitahovaly právě z toho důvodu, že člověk neznal totožnost vraha a sám se mohl dohadovat, kdo jím je. Sám se mohl stát detektivem. V závěru je pak překvapený, nebo hodně zklamaný. Jenže divák je v případě hororu „Vrah přichází v noci“ zklamaný už během filmu, nikoli pouze v jeho závěru. Logika zde velmi pokulhává, scény jsou natočené jen proto, aby to mělo dobrý efekt. Jak se mohl vrah dostat do vlaku? Mám rád podobné scény, ale tahle prostě nejde vysvětlit. Takových momentů je více. Je to na jednu stranu škoda, ale na druhou stranu má film i další problémy, díky kterým se sráží do kolen. Jedním ze zásadních průšvihů jsou dialogy, které jsou místy prostě hloupé.
Zbývá tedy závěr. Naplní film očekávání alespoň odhalením toho, kdo je ve skutečnosti vrah? Jenže ouha, ani v tomhle případě snímek dvakrát neoslnil a zklame i pointou. Trochu mě to mrzí, přece jen je to pořád Argento, ale v tomhle případě to není prostě ono. „Vrah přichází v noci“ je film příliš roztahaný, příliš nelogický na to, aby mu mohl divák uvěřit a obecně scenáristicky špatně zvládnutý. Snad Argento oslní svou verzí „Draculy“.
Hodnocení: 40%
