Vlci
Skinwalkers
Kanada, USA, Německo, 2006, 110 minut
Režie: James Isaac
Scénář: James DeMonaco, Todd Harthan a James Roday
Hrají:
Jason Behr (Varek)
Elias Koteas (Jonas)
Rhona Mitra (Rachel Talbot)
Natassia Malthe (Sonja)
Když vidím tři scénáristy u filmu, kterému by na první pohled stačil scénárista jeden, možná by stačilo i půl scénáristy, říkám si, že tady asi nebude něco úplně v pořádku. Také že není. Na jeden malý vlkodlačí film by měl stačit jeden člověk. Na tohle by určitě měly být zákony nebo tak něco. Třeba by z toho vyšlo něco lepšího, než co z toho vyplodili takhle. „Vlci“ nejsou ničím jiným než obyčejným béčkovým hororem, který se chce tvářit strašně cool a namachrovaně.
Úvod nám chce naznačit, že příběh je postaven na silné mytologii, která nám představuje nějaké to proroctví, které by se mělo co nevidět naplnit. Má přijít třináctiletý kluk, který všechno změní. Svět potřebuje změnu. Jsou zde totiž dvě skupiny vlkodlaků. Ti, co svoje druhé já považují za prokletí, a ti, co si myslí, že jejich druhé já je lidské a vlkodlačí je první, právě to musí ochraňovat. Mezi těmito dvěma skupinami zuří válka ne nepodobná té ze série „Underworld“.
Ne, dělám si srandu. Vůbec to není podobné tomu, co sledujeme v „Underworldu“. „Vlci“ jsou neskutečně laciný film a je to vidět z každého záběru. Tam, kde je „Underworld“ skutečně cool, tam jsou „Vlci“ jenom trapní. Postavy, které jsou v „Underwoldu“ ikonické, jsou tady směšné. Neříkám, že bitvy mezi vlkodlaky a upíry jsou úchvatné a geniální, ale přece jen to má něco do sebe. „Vlci“ se jen snaží, ale v některých momentech vyznívají jenom uboze.
Nejhorší jsou momenty, kdy se „Vlci“ snaží o to, aby diváka postrašili. Nejprve si je pěkně připraví, dají tam hudbu, která jasně určuje, že něco strašidelného přijde. Kamera se natočí do správného úhlu, postava se zastaví, jako že něco slyšela. Pak bum! Prásk! Lekačka jak vystřižená z ábíčka. Takhle to prostě nejde. Je to moc jednoduché. Film se pak místo toho raději snažil o akční scény. Hodně se střílí, což je docela vtipné, protože v některých chvílích mají střelci zavřené oči. Tohle jsou asi ty nejzábavnější momenty celého teátru.
„Vlci“ rozhodně nejsou filmem, který by mě příliš oslovil. Všechno je až příliš předvídatelné, herci ordinují výkony, za které by se měli stydět, tuplovaně, pokud je to z jejich vlastní iniciativy, a to celé je zabité v dialozích vybraných z toho nejtrapnějšího kriminálního románu, který je celý ohmataný, protože šel na dračku, jak si ho lidé půjčovali, když chtěli snadné čtení. Nejsem zklamaný, nic jsem nečekal, ale rozhodně nebudu z těch, kdo film komukoli doporučí.
Hodnocení: 20%
