Turistas Go Home. Zajímavý český název, co říkáte, když originální je pouze Turistas. A navíc mi ten český přijde hodně zavádějící. Spíš by se to mělo jmenovat nějak jako Turistas Want to Go Home but They Can't. Ale ano, máte pravdu, to je příliš dlouhé, to by se špatně prodávalo. Ale nechme těch řečí okolo, chystá se na vás recenze na další americký „torture porn“ film.
>
Turistas, USA, Portugalsko, 2006
Režie: John Stockwell
Scénář: Michael Ross
Hrají: Josh Duhamel (Alex)
Melissa George (Pru)
Olivia Wilde (Bea)
Torture porn je poměrně zajímavý pojem, který pod sebou shrnuje filmy, v nichž se objevuje nahota, sexualita a zároveň mučení a sadismus. Mezi tyto filmy můžeme zařadit na Necronomiconu již recenzované Hostel a Captivity, ale také právě Turistas a samozřejmě i Hostel II, na který v budoucnu jistě také přijde řada.
Turistas jsou již na první pohled zajímavou kombinací. Dalo by se říci, že se jedná o takový Hostel po brazilsku, ovšem bez toho hostelu. Film je kombinací Hostelu a Pláže. Zajímavé? No možná. Mně osobně první no dejme tomu polovina filmu ani ne docela upoutala. Vlastně jsem si říkal, že tohle by nemusel být tak špatný film, drama o tom, jak skupina Američanů poznává novou zemi, dostává se do problémů s místními lidmi a jejich zvyky, nedokáže se adaptovat na jiné prostředí. A film tak skoro i vypadal. Dokud Amíci nepřišli na pláž a nepředvedli to, co jediné umí, alespoň podle hororových filmů – ožrat se. Všichni se zhulákali natolik, že je mohli místní okrást a nechat je v podstatě napospas divoké přírodě. Ještě do téhle chvíle by to šlo, ale pak už film začíná být tím, čím skutečně chtěl být, obyčejným násilným hororem, který se snaží v některých momentech o co nejrealističtější záběry.
A o co že tedy v tomto hororovém dramatu jde? Skupinka Američanů cestuje do Brazílie, což bylo s předchozího textu myslím jakž takž patrné. V Brazílii skejsnou a dostávají se do pořádných potíží, ale zjišťují, že ty potíže budou ještě větší. Nejen, že si proti sobě poštvou obyvatelstvo malé vesnice tím, že jednomu klukovi rozbijí hlavu kamenem – no dobře, tohle udělal Angličan, ale i tak –, jenže o jejich příchodu se dozví i místní doktor, který by se mohl kamarádit s doktorem Mengelem. Nestrávil náhodou Mengele svá poslední léta právě v Brazílii? No, tenhle doktor má zkrátka dost toho, že bohatí Američané berou orgány jeho lidem, a začne je sám odebírat Američanům s tím, že ale hodlá použít všechno, co se v takovém Američanovi dá najít. A navíc operované nechává dívat na rozřezávání jejich vlastního těla.
Ano, nejpůsobivější scéna, velmi naturalistická, je právě rozřezávání mladé ženy, i když ono to není rozřezávání, ale skutečně operování s vyjímáním orgánů. Tyto záběry by klidně mohly sloužit jako instruktážní film pro studenty patologie. Nutno říct, že ač je scéna skutečně naturalistická a myslím, že měla být hlavně na efekt, je natolik dobře zpracovaná, že před trikaři musí člověk tak trochu smeknout. Jinak ale není moc nad čím smekat. Film, ač mohl slibovat zajímavé drama, je zabit snahou o násilnosti a šokování publika a hlavně tendencí hlavních postav utíkat a nechat se zabíjet, případně zabít i někoho, kdo po nich jde.
Opravdu mě zarazila scéna, kdy skupinka Američanů jen tak stojí a čeká, kdo že to vyleze z toho vrtulníku. A ani jim nevadí, že všichni mají zbraně, je to přece hodný strýček toho brazilského mladíka, který si rozrazil hlavu při skoku do vody a oni mu ji potom sešili sešívačkou. V podání Petera Jacksona by tohle mohla být pořádná legrace, dobře, hodně černá, hodně bizarní, ale v podání Turistas to je nuda a vlastně ani moc nechutné či šokující mi to nepřišlo. Mám pocit, že čím víc nechutností člověk v hororech vidí, tím mu přijdou nudnější a už se mu ani ten žaludek nezvedne. I v tomto ohledu filmaři pomalu přestávají šokovat.
Závěr filmu je tak nějak zabitý v jeskyni, kde se potápěním a plaváním zbylá trojice, která by v jiném filmu zemřela jako první, snaží utéci svým pronásledovatelům, což se jim nakonec daří, protože je jeden z indiánů s puškou vezme na milost a nezabije je. Takže tradá, máme tu další průměrný, až mírně podprůměrný horor, který člověka nenadchne, spíš mu jen zabere hodinku a půl života.