Trespass
USA, 2011, 91 minut
Režie: Joel Schumacher
Scénář: Karl Gajdusek
Hrají:
Nicolas Cage (Kyle Miller)
Nicole Kidman (Sarah Miller)
Ben Mendelsohn (Elias)
Liana Liberato (Avery Miller)
Joel Schumacher je komplikovaný režisér. Umí natočit skvělé filmy, které mají mít přesně to, co se od nich vyžaduje. Telefonní budka byla přesně tak klaustrofobní, jak být měla. Osobně mám rád i „8MM“ anebo takový film jako „Fantom Opery“. Původní muzikál je možná lepší, ale ostudu si tímhle Schumacher neuřízl. Jenže pak točí takové pecky jako „Batman navždy“ anebo „Batman a Robin“. Snižuje si tím svůj status a také dokáže zklamat své fanoušky, kterých myslím ubývá. A po filmu „Trespass“ jich asi moc nepřibyde.
Nicolas Cage je mým oblíbeným hercem a těším se na každý jeho film, ať už je to sebevětší ptákovina. Z jeho posledních pěti filmů jsem viděl všechny a v tomhle trendu hodlám pokračovat. Rozhodně pokud se týká takových očekávaných – i když možná podceňovaných – filmů, jakými jsou „Ghost Rider: Spirit of Vengeance“ nebo thriller „The Frozen Ground“. V případě Nicole Kidman mám takový pocit, že ta má své nejlepší filmy už za sebou. Sice si nevybírá úplně špatně, ale někdy hraje tak protivně... A je to bohužel i případ recenzovaného snímku.
Joel Schumacher už se asi rozhodl natrvalo zakotvit ve vodách thrilleru, i když nevím, jestli by měl točit co rok jeden film. Spíš by si měl jednou vybrat pořádný scénář anebo si možná uvědomit, že na to nemá, a že by měl zkusit spíš ty muzikály, v kterých se zas tak špatný neukázal. Co si budeme povídat, snažil se muzikál udělat i z „Batmana“. Tomu chyběly už jen zpěvy.
V „Trespass“ se Schumacher pokusil navázat na svůj úspěch s „Telefonní budkou“. Jenže ono to tak úplně nevyšlo. Prostředí je správné. Dům, kde jsou jeho majitelé zadrženi násilníky, kterým jde o peníze a diamanty. Trochu to připomíná Funny Games, ale s tím rozdílem, že v „Trespass“ nejsou oběti pro zábavu, ale čistě proto, aby pomohli kriminálníkům získat nějaký ten obnos, s kterým si budou moct užívat. Nejspíš v Mexiku. Jenže se to celé tak nějak zkomplikuje, protože v domě asi peníze nejsou. Místo toho, aby se na diváka přenesla klaustrofobie, ten si říká, co tu sakra asi nesedí. A tak můžeme čekat nějakou úžasnou nepodchytitelnou pointu. Nebo si to aspoň můžeme myslet.
„Trespass“ není dobrým filmem. Je filmem velmi průměrným, který si chce hrát na thriller, chce diváka děsit, vystrašit jej, ohromit jej. Ale není zde nic, co bychom neviděli někde jinde. Hajzlové jsou na obou stranách, a i když se Nicolas Cage snaží, nakonec vůbec není hlavní hrdina a jeho postava je zajímavá zhruba jen patnáct minut. Pokud se týká filmu, tak ten není zajímavý ani v jedné polovině. Nicole Kidman je také v závěru naprosto upozaděna, a tak dostává své místo na slunci nejmladší z rodiny, Avery Miller v podání Liany Liberato. Jo, a pointa? Ne, tu vážně nečekejte, ona tu žádná pořádná není. Psychologie postav není dotažená do konce a je příliš klišovitá, vztahy jsou příliš jasné už na první pohled a celé je to těžko uvěřitelné. Ne, ani neříkám, že to je škoda, protože už tu byl v nedávné době podobný film, který problematiku řešil mnohem lépe – tím byl „Mother's Day“, který mě osobně mile překvapil.
Hodnocení: 40%
