The Tripper

>

The Tripper, USA, 2006 Režie: David Arquette Scénář: David Arquette a Joe Harris Hrají: Jamie King (Samantha) Jason Mewes (Joey) Christopher Allan Nelson (Gus) David Arquette (Muff)

   „A hippie is someone who looks like Tarzan, walks like Jane and smells like Cheetah.“ Nádherný citát do úvodu od prezidenta Ronalda Reagana už sám říká, že tady asi bude někdo něco mít proti hipíkům. A kdo? No samozřejmě sám pan prezident.
   Tenhle film je na jednu stranu příšernost, na druhou stranu ale může pobavit, pokud nečekáte něco inteligentního. Já si někdy říkám, že už je dost těch „děsivých“ hororů, které chtějí diváka prostě zhnusit nebo šokovat, a tak si myslím, že Arquette mi svým dílkem padl docela do noty. Tripper si na nic vážného nehraje a je to na něm znát už od začátku. Dítě s motorovou pilou je prostě krásný úlet a v podobném duchu se nese celý film.

   Děj? Co říct k ději? Asi nic moc. Je jednoduchý, jasný a přímočarý. Film je hodně upovídaný, a tak je rozjezd docela dlouhý, ale i tak nechybí scény, které, alespoň dle mého názoru, zabaví. Sešívání rány na hlavě, otevřená zlomenina v obchodě, dva naháči jdoucí na houby, prostě všechno je tak nějak laděno v duchu, jako by nejen hipíci ve filmu, ale také sám autor scénáře při tvoření užíval drogy.
   Tripper se táhne v psychedelickém duchu, což je navozováno i halucinacemi, které se kamera snaží navodit různými efekty, ale dle mého názoru mohly být tyto halucinace ještě více fantaskní a hlavně více transcendentální. Takhle mi nepřijdou tolik zajímavé a nové. Ale jinak si myslím, že svět hipíků byl vykreslen nádherně. Spousta drog, bránění divokého psa, který se pak zakousne obránkyni do krku, nahota, mír, dodávky s vnitřní úpravou do podoby malého pokoje, prostě 60. léta jako na talíři. Ani tady si film na nic nehraje a nějaké velké emoce, kromě strachu jsou potlačeny do halucinačních mlh.

   Kamera je místy skoro amatérská, jako by kameraman ani pořádně nevěděl, co má vlastně natáčet a jak, což myslím tomuhle snímku docela sluší, protože tu není dokonalé prostě nic. Scénář je příliš jednoduchý, hudba nijak výrazná, herecké výkony, no řekněme průměrné, a režie tak nějak začátečnická. Nejsou tu momenty, při nichž se budete bát, ale myslím, že je tu spousta momentů, u kterých byste se mohli bavit. A když se na scéně konečně objeví vrah s obličejem Reagana, začíná to být skutečně sranda.

   Osobně bych vyzdvihl účast Jasona Mewese, který by měl dostávat více prostoru v podobných filmech, nejen v autorských dílech Kevina Smithe. Je to prostě takový správný buran, který se mi svým jazykem a vystupováním prostě zamlouvá. Výkon Jamie King mi nijak skvělý nepřišel, ale ono taky, co měla vlastně hrát. Pořád měla za úkol jen pobíhat anebo zfetovaná civět doblba.
   Ale co bych nejvíce vyzdvihl jsou hlášky. Ať už zmiňovaná se psem nebo ta, kdy vrah s tváří Reagana srazí k zemi neodbytného přítele Samanthy a ten před smrtí pronese větu „Ale já jsem republikán!“, jsou prostě dokonalé, podobně jako pojmenování prasete živícího se mrtvolami. Jmenuje se George W.

   Dle mého skromného názoru by takhle mohl vypadat pěkně ujetý hororový snímek, který si na nic nehraje a má za poslání pobavení. Jen trochu ještě vylepšit vtipy a halucinační stavy a film by dopadl o něco lépe. Přesto myslím, že David Arquette jasně ukázal, že nemá patent jen na pitomé postavy, ale také na pitomé filmy. Myslím to v tom docela dobrém smyslu. Přesto, kdyby se měl film hodnotit, asi by nedostal víc než čtyřicet procent. I tak ale zůstávám u slovního názoru, tedy Tripper je pro mě zajímavý a na rozdíl od Pachu krve 2 mi přijde skutečně zábavný a dokonce jsem se po dlouhé době u hororu zasmál.