The Crypt
USA, 2009, 106 minut
Režie: Craig McMahon
Scénář: Craig McMahon
Hrají:
Sarah Oh (PJ)
Cristen Irene (Dorian)
Mike Ranallo (Perry)
Joanna Ke (Adrianna)
Ach jo, člověk už si ve Státech ani nemůže pořádně vykrádat hroby, aby mu to neodseklo ruku. Člověk si ani pořádně nemůže ukrást auto ve čtyřech lidech, aby jeho majitel nezastřelil toho, co sedí na zadním sedadle za spolujezdcem. Úvod jak víno. Pořádně zkyslé a zkažené. Nezajímavé, zdlouhavé a o ničem, jen se máme setkat s postavami, o kterých to celé bude. Bandička zlodějíčků, která si jde, než aby třídila odpadky, přivydělávat tím, že vykradou pár hrobek, co jsou v podzemí.
Podařilo se mi celý příběh shrnout v podstatě v prvním odstavci, a teď tak přemýšlím, o čem ještě psát. Film se vyžívá v jednom barevném spektru, které je laděné tak nějak do zelena a do hněda, což je poměrně dobrý nápad, jeden z mála. Film se asi snaží být vtipný – scénka s mobilem, ale možná taky jen poukazuje na to, že polovina Američanů jsou negramotní idioti, kteří nemají ponětí o tom, jak mobilní telefony fungují a že v podzemí asi nemají signál. No moc vtipně to nevyznívá, spíš si každý řekne, že ta slečna asi ukončila školní docházku poté, co zjistila, že vyučovací hodina je delší než přestávka.
Docela by mě zajímalo, kde se pořád berou ti herci, kteří neumí hrát? Jestli je to prostě jen tím, že chtějí tvůrci neokoukané tváře anebo na ty lepší prostě nemají finance, anebo je to čistě záměr ukázat nám, že i v Americe je možné vybrat takovou skupinku herců a hereček, kteří nás svou přítomností natolik odpudí, že ani nemáme zájem na tom, abychom s nimi strávili více času. Jejich osud jim docela přejeme, a když ne, tak alespoň doufáme, že se všichni zavřou v jedné z rakví a zůstanou tam až do konce.
Jenže to už se na scéně objevují duchové – nebo zombie? Člověk si už ani neumí vybrat – s nimiž budou mít postavy co do činění. Kdyby se z toho udělala klasika, ve stylu zemětřesení, které je zasype a oni musí bojovat o život, v klaustrofobním prostředí à la „Pohřbený“, možná by to – s jinými herci – dopadlo o něco lépe, ale takhle je to jen hloupá, neuvěřitelná variace na Pád do tmy s tím, že počet žen je obdobný, počet odhalených prsou o 100% vyšší. Toto číslo je dáno tím, že v „Pádu do tmy“ nevidíme ani jednu hrdinku odhalenou.
Film je celý proveden tak nějak zvláštním způsobem. Světla a stíny jsou zde tak trochu nezmáknuté a divák ani neví, odkud vlastně záře přichází. Otřesy v zemi mohou být cokoli, stejně jako se duchové/zombie mohli vzít kdekoli. Mimochodem jeden je až moc podobným Freddy Kruegerovi, což ukazuje na to, že invence v hororu je v dnešní době skutečně nulová. Ale abych se ještě jednou vrátil k hereckým výkonům. Nevím jak vy, ale kdyby kolem mě plavala i jen pitomá lebka, byl bych tak podělaný strach, že bych nebyl schopen pohybu. Zděšení ve filmu v podstatě neexistuje, postavy umírají jako na běžícím pásu, ti, co přežili, ale hodně rychle zapomínají. Jako kdyby ani nikdy žádné přátele neměli. Pro mě film propadá na celé čáře a není ani dost dobrý na večerní oddech u filmu. Nezajímavé, nudné a otřesně zahrané.
Hodnocení: 20%
