Sunshine

>

Sunshine, Velká Británie, USA, 2007 Režie: Danny Boyle Scénář: Alex Garland Hrají: Cillian Murphy (Robert Capa) Chris Evans (Mace) Cliff Curtis (doktor Searle) Rose Byrne (Cassie)

   U tohoto filmu se nám setkává trojice, již jsme mohli seznat už ve filmu 28 dní poté, který byl na našich stránkách již recenzován. Těmito třemi jsou režisér Danny Boyle, scénárista Alex Garland a herec Cillian Murphy. Popravdě bychom našli i další spojení mezi těmito dvěma filmy, případně i Pláží, kterou Boyle také natočil, ale zůstaňme u této trojice.
   Danny Boyle je už od dob Trainsopttingu poměrně uznávaným režisérem a i přesto, že je Britem, jeho hvězda stoupá i v Americe, kde mají přece jen filmaři o něco odlišný styl. Ale Danny Boyle zůstává stále částečně svůj a v každém jeho filmu můžeme rozpoznat něco zajímavého, něco velkého, co hned tak nezavání komercí.

   Alex Garland je spisovatel, který má na svědomí tři předlohy a tudíž i tři scénáře k Boylovým filmům. Těmito filmy jsou Pláž, 28 dní poté a mnou právě recenzovaný Sunshine. Nejedná se o žádného geniálního scénáristu ani spisovatele, který přichází s novými myšlenkami. Spíše je jeho specializací již několikrát popsané téma. Ale spolu s Boylovou režií vznikají filmy, které zanechají dojem.
   A nakonec Cillian Murphy, herec, který nedokáže zahrát normální role, protože na něj jsou prostě příliš jednoduché. Jeho postavy jsou vždy zajímavé, ať už je to Jim z 28 dní poté, Scarecrow z Batmana, psychopat z Cravenova Nočního letu, anebo právě Capa z filmu Sunshine. Jeho postavy mi přijdou vždy zajímavé, jeho herecké umění považuji prostě za umění. Jeho obličej může být obličejem jak sladkého mladíka, tak vražedného šílence. Cillian Murphy je rozhodně z mladé generace herců, která se neztratí. Jen doufám, že dál bude mít štěstí na zajímavé filmy.

   Ale teď už k samotnému Sunshine. První, co mě napadlo, tenhle film je kombinací 2001: Vesmírné odysei a Horizontu události. Až na to, že je zábavnější než Kubrickova sice skvělá, ale místy velmi nudná Odysea, a zas o něco méně násilný a hororový než Horizont. Prostě taková dobrá kombinace obojího. Navíc příběh je prostě dokonalým sci-fi, a to bych řekl přímo klasickým sci-fi námětem. Záchrana Země před zmrznutím a to takovým způsobem, že se znovu nahodí vyhasínající Slunce. A to bombou, kterou musí skupina osmi astronautů a vědátorů dopravit přímo ke Slunci. Sebevražedná mise. A nelze než souhlasit.

   Ovšem nechci se tolik bavit o příběhu. Pro mě, kromě vizuální stránky, byla úžasná atmosféra filmu. Malý prostor vesmírné lodi, v něm pouze osm lidí, na takovém místě lze rozehrát pořádné drama. A Boyle to také udělal. Atmosféra je dobře stavěná a i přesto, že je děj hodně předvídatelný, divák se prostě baví. Alespoň já jsem se bavil. Začíná se s naprostou neznalostí posádky, postupně zjišťujeme, že jsou na palubě již dlouho a přece jen, z toho musejí vznikat komplikace. Potom dojde k prvnímu problému a už se to veze. A když na loď nastoupí kapitán první lodi, která měla zažehnout Slunce, ale zmizela, stává se ze snímku pomalu skutečný thriller, ale samozřejmě s dobrým koncem. Jak jinak, že? V tomhle mi snímek až příliš připomněl Emmerichovi katastrofické spektákly.

   Asi jsem si na chvíli potřeboval odpočinout od klasických vyvražďovaček, a tak jsem se pokusil kouknout na něco, co je méně hororové, ale přesto myslím, že to lze do tohoto šuplíčku částečně zařadit. Pokud ani vám nevadí sci-fi, jen do toho, protože audiovizuální stránka filmu je prostě úžasná.