Sandman: Údobí mlh

Po krátké čtyřpovídkové Krajině snů se čtvrtým dílem Sandman vrátil ke komplexnějšímu příběhu, který je rozvíjen v osmi komiksových sešitech. Nutno říci, že někteří považují Údobí mlh za ještě lepší, než Domeček pro panenky, já však musím zůstat u toho, že pro mě je Údobí mlh o něco horším. Přesto se jedná o skvělý příběh a zvláště některé kapitoly jsou skutečně zajímavé.
Scénář: Neil Gaiman

Kresba: Dave McKean, P. Craig Russell, George Pratt, Dick Giordano, Matt Wagner, Mike Dringenberg, Malcolm Jones III, Kelley Jones
 

Údobí mlh je rozhodně zajímavé z hlediska sandmanovské mytologie, protože je zde poprvé skutečně do hloubky nejen naznačena, ale i popsána. Dovídáme se více informací o sedmi, respektive šesti Věčných, stále zůstává skryto, kdo je oním sedmým „marnotratným bratrem“. Je zde však ještě popsáno několik stvoření, která stojí nad Věčnými. Lucifer, s kterým se již Sandman setkal, ale i ten nejvyšší bdící nad všemi – Stvořitel. Objevuje se zde Stříbrné město, sídlo andělů, i se dvěma z nich se setkáváme.

Příběh však začíná na ještě podivnějším místě, a to v zahradě Osudu, který je pokládán za nejstaršího z Věčných. Právě jemu se zjevují Sudičky, které mu oznamují, že má dojít k několika podstatným událostem. „Král vzdá svého království. Život a smrt se střetnou v boji. Nejstarší bitva znovu začne.“ Osud nahlédne do své knihy a skutečně zjistí, že je tomu tak a že to vše začne právě v jeho zahradě. A tak povolává své sourozence.

Přicházejí všichni, kromě sedmého marnotratného bratra – Smrt, Sen, Delirium, Touha i Zoufalství. A Osud jim sděluje, co se stalo, a že k tomu, aby se věci daly do pohybu, stačí, aby si oni mezi sebou promluvili. Ukáže se, že Touha je tím, kdo započne všechny události. Připomene totiž Snu, jak nechal v Pekle zavřít Nadu (určitě si na ni vzpomínáte), a oznámí mu, že se v podstatě choval jako idiot. Sen toto nařčení neunese, ale když mu i jeho sestra Smrt tato slova potvrdí, ví, co má udělat. Až velmi pozdě zjistí, že v tomto příběhu vůbec nejde o Nadu, že jde hlavně o něj. Sen se vydává do Pekla.

Druhý díl tohoto příběhu je v podstatě o tom, jak se sen připravuje na svou cestu do Pekel, kam vyslal posla v podobě Kaina, který má být před Luciferem chráněn znamením, jež mu bylo dáno samotným Stvořitelem. Což se nakonec ukazuje jako nikoli tak silná obrana. Sen se setkává s několika postavami, které jsou pro něj důležité. Jedno malé dítě, Daniel, jehož cesta v příběhu ještě nekončí, a jeden muž, také známý z dřívějška, s nímž se Sen setkává každých sto let. Tentokrát k setkání dojde o něco dříve, protože si Morfeus není jistý, že se z Pekla vrátí. Přesto se tam vydává.

Další díl vypráví o tom, jak se Sen vydává do Pekla, aby odsud osvobodil Nadu, ale zde ho čeká obrovské překvapení. Peklo je totiž prázdné. Ale mnohem větším překvapením je skutečnost, že Lucifer se vzdává svého panství, král se vzdává království, a nechává Peklo prázdné a uzavírá všechny jeho brány. Sen ho doprovází, aby se zavřením poslední brány právě on získal klíč od Pekla. Tahle kapitola je pro mě osobně zajímavá také kresebně, protože jsou zde skutečně nádherné obrazy, když se Sen vznáší prostorem, a zároveň děsivé obrazy, když se Lucifer líbá s démonem.


A co se stane, když je Peklo prázdné a klíč má osoba, která jej nechce? Ozve se skutečně velké množství zájemců, kteří by Peklo rádi vlastnili. Nejen Odin s Lokim a Thorem, jejichž zpodobnění v tomto komiksu je dle mého skutečně unikátní a skvělé, ale také Chaos a Řád, démoni vyhnaní z Pekla, egyptští bohové, japonští bohové, ale zájem na jednání, které se má konat ve Snovém paláci má i sám Stvořitel, který jako pozorovatele vysílá anděly Dumu a Remiela. A právě mezi těmito si má Sen vybrat a darovat jim klíč od Pekla. Zde mě skutečně udivuje, v tom dobrém slova smyslu, jak Gaiman zachází s křesťanskou mytologií a využívá ji v podstatě tak, že vůbec nevyznívá jako křesťanská, ale naopak bere si z ní to skutečně zajímavé. Odproštění křesťanských legend od církve je rozhodně pozitivní.

Další díl, takové intermezzo, je jedinou skutečně hororovou kapitolou Údobí mlh. Zde se konečně život setkává se smrtí. Mrtví se totiž vracejí na zem, a to rovnou do jedné internátní školy, kde přes prázdniny zůstal pouze ředitel, ošetřovatelka a jeden mladý žák. Ani pro jednoho to nejsou takové prázdniny, jak by si představoval.

Hosté jsou ve Snovém paláci a nadchází chvíle, kdy má každý přednést svou nabídku, aby se Sen mohl rozhodnout, komu Peklo svěřit. Mezi hosty se ještě přidávají zástupci z rodu elfího. Všichni přednesou své návrhy, přesto Sen není schopen se rozhodnout a nadále tápe. V nikom nevidí toho správného kandidáta. Přesto se nakonec nachází řešení, které on sám nemůže ovlivnit a nakonec se klíče od Pekla zbavuje poměrně lacino.

Novými správci Pekla se tak trochu proti své vůli stávají andělé, kteří následují příkladu Lucifera, který byl původně také andělem, až se stal andělem padlým po povstání proti Stvořiteli. Sen s touto skutečností seznamuje ostatní zájemce a každý to přijímá podle svého. Nejhůře se cítí Azazel, který má v moci i Nadu, u které vlastně příběh začal. A tak se spolu Sen a démon utkávají, aby mohla být Nada osvobozena. Sen ve své říši ale nemůže prohrát.

Závěrečná kapitola už je v podstatě loučením. Nada se loučí se Snem, poslední hosté odcházejí, i když někteří nejsou tací, jací přišli. I s tím se však Sen vypořádá podle svého. Setkáváme se i s Luciferem, kterému Sen odřezal křídla a který se usídlil mezi smrtelníky. A nakonec vidíme i to, jak se daří novým správcům Pekla. Ukazuje se, že v určitém ohledu jsou ještě lepší, než jejich předchůdce.

Gaiman tímto komiksovým románem opět otevřel brány fantazie naplno a ukázal, že je skutečným mistrem svého řemesla a že dokáže horor, poetiku a mytologii míchat dohromady jako nikdo jiný. Ale série Sandman ještě ani zdaleka nekončí. Po Údobí mlh přichází Hra o tebe, která je opět příklonem k hororu v jeho skutečně děsivé formě.

Hororové knihy (komiks, satan)

Recenzovaný titul můžete objednat online.
Kniha


Přidat komentář