Noc husí kůže
Night of the Creeps
USA, 1986, 88 minut
Režie: Fred Dekker
Scénář: Fred Dekker
Hrají:
Jason Lively (Chris)
Steve Marshall (J.C.)
Jill Whitlow (Cynthia)
Tom Atkins (Ray Cameron)
Dekker je v hororu docela známé jméno. Thomas Dekker je mladík, který si to v žánru už pořádně rozehrál, stačí jmenovat Kaboom, remake klasiky „Noční můra v Elm Street“ anebo třeba ChromeSkull: Laid to Rest 2. Proč to říkám? Tak hlavně proto, že se režisér snímku „Noc husí kůže“ jmenuje také Dekker. Ale u toho to také končí. Příbuzní si nejsou. Takhle to dopadá, když člověk neví, jak by měl začít článek o filmu, který ho zaujal asi tolik jako rozjetý brouk na silnici.
„Noc husí kůže“ zrovna není název, který by do kina nalákal kohokoli normálního. Spíše to volá po neskutečném béčku, kterého se nám také dostává. I název dost jasně odkazuje na snímek „Noc hrůzy“ z roku 1985 a řekl bych, že se Fred Dekker trochu inspiroval. Vlastně trochu víc. Máme tu podobné dva nerdy v hlavní roli, kdy jeden je odsouzený k tomu, aby to schytal, druhý se zase snaží zamilovat, a tak něco.
Jednoduše tu máme příběh o tom, že se na Zemi objeví cosi, co připomíná plazící se výkal. Ano, máme zde určité propojení s filmy jako Slimák nebo třeba s Cronenbergovými Shivers. Společné má asi více se „Slimákem“, protože i „Noc husí kůže“ má být komedie. Těch skutečně komediálních momentů je pomálu a nebudete se nejspíš smát příliš nahlas. Jsou to jen takové hlášky typu „Je to místo vraždy nebo nějakej béčkovej film?“ apod. Prostě nic odzbrojujícího.
Scénář není příliš vymakaný, stejně jako herecké výkony, které bych opět znovu přirovnal ke snímku „Noc hrůzy“, protože komika je podobná, jen zde chybí nějaký ten lepší představitel mladého záporáka nebo hlavního záporáka. Film se díky hovnoidním příšerkám dostává na hranici zombie žánru, protože i zde nám ožívají mrtví, takže možná menší tip pro fanoušky nemrtvých. Ale nic parádního nečekejte. I když se hereckým obsazením mihne i Gregory Nicotero, žádné oslňující masky zde nejsou. Možná proto, že Nicotero se na maskách nepodílel.
Osobně mě zaujalo, že snímek má dva konce, kdy ani jeden není nijak zásadně odlišný. V obou jde o to, že zlo přetrvává. V jednom případě je jeho nositelem pes, ve druhém případě ohořelý detektiv. V tomto druhém případě se navíc na nebesích objeví i vesmírná loď, což odkazuje na úvodní – poměrně prapodivnou – scénu. Takže odkud se vlastně hovnoidní příšerky vzaly? Ano, z vesmíru. Trochu jsem čekal srandu ve stylu „Gremlins“, ale to jsem byl příliš naivní. Jednoduše mírně horší průměr.
Hodnocení: 45%
