Jáma a kyvadlo
The Pit and the Pendulum
USA, 1991, 97 minut
Režie: Stuart Gordon
Scénář: Dennis Paoli podle povídky Edgara Allana Poa
Hrají:
Lance Henriksen (Torquemada)
Stephen Lee (Gomez)
William J. Norris (Dr. Huesos)
Mark Margolis (Mendoza)
Mezi filmaři jsou především dva, kteří se proslavili adaptacemi zakladatelů hororových žánrů - Roger Corman se zaměřil především na dílo Edgara Allana Poa a je kritiky uznáván. Jeho adaptace patří mezi ty nejlepší. Stuart Gordon se inspiroval hlavně v příbězích H. P. Lovecrafta a vytvořil tak velmi specifické, černohumorné verze příběhů, které mistr stvořil. I Gordon ale zkusil štěstí u Edgara Allana Poa a natočil vlastní verzi klasického příběhu „Jáma a kyvadlo“.
„Jáma a kyvadlo“ je povídka, která toho dějově nemá moc co nabídnout, skvěle by se vyjímala především jako součást nějakého povídkového filmu. Přesto se Corman i Gordon pokusili vytvořit celovečerní film založený jen na této povídce. Ani jeden neuspěl naprosto dokonale, ale Corman ze souboje pořád vychází jako vítěz. Jeho film měl správnou atmosféru. A také Vincenta Price.
Stuart Gordon se zaměřil hlavně na inkvizici jako takovou a snaží se věnovat především jí. Ukazuje šílenství víry, fanatismus, s kterým se klidně mučili lidé, jenom proto, aby skupinka šílenců naplnila svoje úchylné potřeby. Církev a hon na čarodějnice je jedním z nejděsivějších období v evropských i amerických dějinách. Právě tohle je skutečnost, z které Gordon hodlal těžit, a natočil tak snímek, který sice má s původní povídkou společného minimum, ale obsahuje zajímavé momenty, které stojí za zhlédnutí.
Lance Henriksen je španělským inkvizitorem, šílencem, který chce věrně sloužit bohu, ale přesto je ovládán svými potřebami, které považuje za ďáblovy svody. Nechá se bičovat, aby od sebe ďábla dostal co nejdál. Přesto je ale schopen něčeho, co by bylo možné označit za lásku. Právě to je zkáza pro mladý pár, který se jen náhodou připlete do událostí, jež z nich samotných udělají kacíře.
Pokud by se snímek měl hodnotit jako adaptace Edgara Allana Poa, tak v tomhle případě naprosto selhává a nemá s „Jámou a kyvadlem“ nic společného. Kyvadlo se objevuje až v závěru, o nějaké jámě nemá smysl ani mluvit. Gordon a hlavně scénárista Paoli se skutečně jen inspirovali. Pokud by se měl film hodnotit samostatně, nezávisle na předloze, tak jako celek není nijak úchvatný, ale některé scény, hlavně díky mojí averzi k církvi jako instituci, jsou dostatečně drsné. Gore ale nijak neuchvacuje a k Poovi se mi prostě nehodí. Více méně zde chybí i Gordonův pověstný černý humor, který by příběh ozvláštnil. Prostě takový mírně horší průměr.
Hodnocení: 45%
