Frankenweenie: Domácí mazlíček
Frankenweenie
USA, 2012, 87 minut
Režie: Tim Burton
Scénář: Tim Burton, Leonard Ripps a John August
Hlasy propůjčili:
Catherine O'Hara
Martin Short
Martin Landau
Winona Ryder
Musím říct, že čím více si vzpomínám na snímek Temné stíny, tím více jsem z něj zklamaný. Proto jsem byl rád, že spolu s tímto filmem Tim Burton pracoval ještě na animovaném hororu „Frankenweenie: Domácí mazlíček“. Když už se Tim Burton pustí do něčeho animovaného, jsou to filmy loutkové. A „Frankenweenie: Domácí mazlíček“ není výjimkou. Navíc u Burtona animace znamená, že se bude jednat i o snímek kvalitní, což by docela chtělo po vizuálně přeplácaných filmech „Alenka v říši divů“ a Temné stíny, které zas takovou kvalitu po stránce příběhu nemají.
„Frankenweenie“ je původně krátkometrážní film (29 minut), který Tim Burton natočil v roce 1984. K této látce se vrátil téměř po třiceti letech, aby ji obrodil a převedl na velká plátna. Kromě toho, že nový film je zásadně delší, také došlo k tomu, že se naprosto změnila výroba filmu. Původní, krátkometrážní „Frankenweenie“ byl totiž snímek hraný, což je opravdu rozdíl zásadní. Nutno říct, že loutková verze snímku velmi prospěla a Burton vypustil do světa něco, za co se na něj ani jeho méně skalní příznivci nebudou hněvat.
„Frankenweenie: Domácí mazlíček“ je snímkem klasicky burtonovským. Je zde skvělá atmosféra, doslova hororová, což se projevuje i v některých fázích příběhů na samotném ději. Burton místy zachází na hranici toho, co je podle některých pro děti vhodné a co ne. Chvílemi je to skutečně docela drsné, a i když se asi usmějeme nad tím, jak celému natěšenému mrtvému a znovuoživenému pejskovi ulétne ocas, pořád je ten pejsek vykopán z hrobu a jsem si jistý, že někteří puritánští rodiče budou na tvůrce filmu nadávat.
Já nenadávám vůbec, protože jsem si s tímhle filmem užil nádhernou hororovou atmosféru, návrat nejen do 80. let, ale ještě dál, do let 50. a 60., které vždy byly pro Burtona velmi zásadním obdobím. Nejen proto, že se v těchto obdobích točily skvělé filmy s herci jako Vincent Price nebo Christopher Lee (na oba jsou zde odkazy, Christopher Lee se zde objeví i ve své mladší verzi), ale také proto, že 50. léta v Americe jsou ukázkou toho, jak se ze života vytrácí napětí a převládá stereotyp, pokud tedy mluvíme o střední třídě. Burton nikdy tuto polohu amerického světa neobdivoval, naopak si z ní vždy utahoval – film „Střihoruký Edward“ je důkazem.
„Frankenweenie: Domácí mazlíček“ je skvělým snímkem především pro milovníky hororových filmů, protože máte pocit, že na vás každou chvíli Burton pošilhává s nějakým tím odkazem na staré horory, legendární filmy, z kterých si mnohdy bere víc než jenom inspiraci. Víc takových filmů, které nezapomínají na to, jaké skvělé kousky nám svět přinesl. Víc takových filmů jako „Frankenweenie: Domácí mazlíček“ a „Norman a duchové“, který je Burtonovu filmu svou poetikou velmi blízký.
Hodnocení: 75%
