F.E.A.R. First Encounter Assault Recon
Vydal Vivendi Universal v roce 2005
Ve vývojářském studiu Monolith asi neradi slyší, když někdo srovnává Samaru z americké filmové předělávky „Kruh“ s jejich Almou, kolem které se točí všechny díly série „F.E.A.R.“. Podobnost však není až tak náhodná, hned se nabízí několik důvodů - oba tituly vycházejí z tradice japonských duchařských příběhů, obě protagonistky dokáží vyvolávat paranormální jevy a obě byly v dětství oběťmi krutého zacházení.
Alma má všechny nepříjemné vlastnosti pomstychtivých duchů a jedním z nejlepších rysů hry je, že setkání s ní přicházejí nečekaně a díky tomu dokonale vyděsí. Obzvlášť znepokojující jsou chvíle, kdy se zrovna plížíte chodbami a čekáte ozbrojené nepřítele, a místo nich se kolem vás prožene malá holčička, která zmizí za rohem - kde není nic jiného, než zeď. Vedle reálného světa pak existuje ještě jeho alternativa, kterou Alma vytvořila ze svých vzpomínek a do kterého může díky svým schopnostem přenést i hrdinu.
V rámci minimalizace spoilerů zmíním jenom začátek děje, který se odehrává v úvodním intru. Ocitáme se v roce 2025, kde na jisté základně jistého vojensko-výzkumného projektu přecvakne v hlavě Paxtonu Fettelovi. Tento muž velí speciální jednotce naklonovaných vojáků, které řídí prostřednictvím svého telepatického nadání. Likvidace ostatních vojenských složek na místě je otázkou několika minut. Motivaci Fettela nikdo nezná, ale cíl je jasný - zastavit ho. Do akce tedy nastupují jednotky F.E.A.R., vycvičené pro setkání s paranormálnem, a spolu s nimi bezejmenný voják, jednoduše nazývaný „Point Man“.
Hlavní hrdina sice za celou dobu nepromluví, ale o to víc za něj hovoří jeho činy. Přestože vystupuje jako součást týmu, většina akce leží stejně na jeho bedrech. K úspěšnému postupu proti šikům nepřátel má několik výhod. Největší z nich je schopnost zrychlených reflexů, které na krátký časový úsek zpomalí vše kolem. Jde o skvělý způsob, jak se vypořádat se situacemi, kdy by byl počet nepřátel nad jeho síly. Ti jsou navíc vybaveni dostatečnou inteligencí, aby reagovali jako taktická jednotka, což jen zvyšuje atraktivitu soubojů.
Při sbírání zbraní je třeba pamatovat na to, že rozsah arzenálu, který může hráč táhnout s sebou, se omezuje na tři kousky. Nalezení nové zbraně neznamená vždycky krok dopředu, lepší je vybrat si několik stabilních a nenechat se zviklat těmi, co sice zaujmou svojí palebnou silou, ale o to méně jsou praktické z taktického pohledu. Při průzkumu také narazíte na „armor vests“, tedy armádní oděvní zázrak, který zvyšuje odolnost hrdiny vůči nepřátelským kulkám. Nefunguje tu žádný systém vývoje postavy (jako je tomu například u RPG her), ale celkové body života lze alespoň vylepšovat prostřednictvím injekcí se speciální substancí, které lze občas najít. Doplňují také zdraví, ale to zaručují hlavně lékárničky roztroušené po budovách.
Hra je skvěle vybalancovaná a ani jedna ze dvou složek - horor a akce - není potlačená na úkor druhé, naopak se skvěle doplňují. Hnidopišsky vypíchnout nějaké nedostatky lze vždycky. U "F.E.A.R." je to jistá dávka opakovanosti. Jednak proto, že hlavní nepřátele představují klonovaní vojáci a v podstatě jde pořád o toho samého protivníka (časem se objeví i další, ale nikdy s nimi nestrávíte moc času), a za druhé proto, že prostředí je úplně vylidněné a neustále se pohybujete v budovách, jejichž design působí bez detailů, které by je nějak charakterizovaly, stereotypně.
Po prvním F.E.A.R.u následovalo několik pokračování, včetně multiplayerů, hra dokonce inspirovala komiksy u vydavatelů DC Comics a Dark Horse. Poslední přírůstek do rodiny by se měl dostat z Jižní Koreje do celého světa v září letošního roku pod jménem „F.E.A.R. Origin Online“.
Minimální systémové požadavky:
Windows 2000/XP/x64
Procesor 1,7 GHz
RAM 512 MB
