Duše mrtvých
Dead Souls
USA, 2012, 92 minut
Režie: Colin Theys
Scénář: John Doolan podle románu Michaela Laima
Hrají:
Jesse James (Johnny Petrie)
Magda Apanowicz (Emma)
Bill Moseley (Šerif Depford)
Geraldine Hughes (Mary Petrie)
Colin Theys se nám představil, když natočil snímek „Steve Niles' Remains“, což rozhodně nebyla žádná pecka, ale ukázal, že točit filmy je schopný. Což bohužel není nic určujícího, protože v poslední době tohle dokáže každý. Alespoň v Americe ano. Ve své filmografii má ještě dva méně úspěšné filmy a nakonec i horor „Duše mrtvých“, který lze považovat za jeho asi největší úspěch. Prozatím je to jeho poslední celovečerní film, alespoň k datu psaní recenze (září 2013).
Hned úvodní scéna nám jasně řekne, o co tady půjde. V minulosti se něco stalo, něco ošklivého, co bude mít následky do budoucnosti. Není ani tak těžké si domyslet, na koho ty následky dopadnou. Sledujeme pětičlennou rodinu, která není v pořádku. Hlavně proto, že čtyři z ní jsou mrtví. A na vině je otec, kněz, který se s tím nijak nepáral a vypořádal se s rodinnou krizí po svém. No dobře, ona je to spíš krize víry, ale výsledek je stejný. Hodně krve.
Přesouváme se o sedmnáct let dále, do jiného místa, k jiným lidem. Alespoň zdánlivě. Netrvá však tak dlouho a rychle se vrátíme do domu, kde došlo k temným událostem a všechno zlo prožíváme znovu s mladým Johnnym, jehož spojitost s mrtvou rodinou je celkem jasná. O co ale vlastně jde? Johnnymu se začínají dít divné věci, ale není v tom sám. V domě totiž najde mladou dívku Emmu, která mu docela padne do oka, protože je jeho věku. Co ona tam dělá, no to je druhá věc.
Film se trochu trápí v tom, co nám vlastně chce říct. Scénář je nejistý a různě přeskakuje, snaží se být děsivý, aby za chvíli všechno zabil nějakou hloupou scénou. Napětí se zde strašně rozmělňuje, a i když se film snaží být překvapivý, nakonec stejně dost dobře víte, jak to vlastně celé dopadne, protože „Duše mrtvých“ dodržují klišé a pravidla, která si žánr v Americe stanovil. Nečekejte originální podívanou, ale sprostě jen touhu zase trochu něco vytřískat z obliby duchařských filmů.
„Duše mrtvých“ je spojením duchařiny, filmu o vymítání, filmu o nenávisti a šikanování, filmu o zběsilosti víry. Tohle všechno je dáno do nefunkčního celku, u kterého si budete říkat, že má přece jen nějakou krátkou stopáž na to, aby přišel se smysluplným, nebo ještě lépe zajímavým vyústěním. To se samozřejmě nekoná a vám zbyde jen pachuť hororu, který ve vaší paměti mnoho jiného nezanechá.
Hodnocení: 35 %
