DMZ: Palba do vlastních
Vydalo nakladatelství BB/art, 2012, 399 Kč
Scénář: Brian Wood
Kresba: Riccardo Burchielli, Nathan Fox, Viktor Kalvachev, Kristian Donaldson
Brian Wood a Riccardo Burchielli se spolu s týmem dalších kreslířů vrátili ve čtvrtém dílu zajímavé série „DMZ“, od které rozhodně nemůžete čekat humor, ale určitě lidské intriky, zlo a snahu za každou cenu přežít v kterýchkoli podmínkách. „DMZ“ není laskavý komiks. Už předchozí díly nám to ukázaly, a jestli jsme si mysleli, že se se čtvrtým dílem něco změní, jen se ujistíme v tom, že náš svět vůbec nestojí na lidech, obyčejných jednotlivcích, ale důležitá je moc, kterou třímá malá skupinka.
Matty je zabydlený v DMZ natrvalo. Není zrovna oblíbeným reportérem na druhé straně. Přece jen, už docela dost lidem způsobil problémy. Jiným však pomohl problémy vyřešit. Přežívá v DMZ, protože zde našel přátele a hlavně je jediným, kdo skutečně může z DMZ vysílat to, co ve světě neskutečně chybí – pravda. Jenže chtějí lidé vlastně pravdu? Má pravda ještě nějaký význam?
204. den. Že vám to nic neříká? Ono také nemůže. V „DMZ“ se o této události příliš nemluvilo. 204. den demilitarizované zóny však došlo k děsivému masakru. Téměř dvě stovky lidí byly vojáky postříleny. Kdo za to může? Co se tenkrát vlastně stalo? Spolu s Mattym zjišťujeme, že najít pravdu, není vůbec nic jednoduchého. Nikdo vlastně neví, k čemu přesně došlo. A co se stane nyní? Výsledek vojenského tribunálu totiž může výrazně zamávat s tím, jestli se nerozhoří další vlna nepokojů v DMZ. Pokud budou vojáci osvobozeni, rozhodně se to nebude lidem v DMZ líbit. Jak se tedy tribunál rozhodne? A jak k tomu pomůže Matty svou reportáží a svým vyšetřováním?
Brian Wood přizval k vytvoření další kreslíře, nikoli pouze Riccarda Burchielliho. Je to na komiksu znát a možná je to někdy i na škodu. Přece jen, osobně mám rád, když se kresba nemění, což mi velmi sedělo třeba na sérii „Preacher“. Vedlejší příběhy, které jsou ve sbírce Preacher: Pradávná historie a jež kreslili jiní autoři, nejsou špatné, ale chybí tam Dillon. Nejpatrnější je rozdíl na páté kapitole, kde Riccardo neměl žádný podíl. Kristian Donaldson nebude špatný kreslíř, ale známé postavy v jeho provedení vypadají jednoduše divně. Komiks se tím sice trochu ozvláštnil, ale ne až tak moc pozitivně. Na příběhu se to však rozhodně nijak neprojevilo a Brian Wood stále přesně ví, jak zápletku podat.
„DMZ“ není série, která sedne každému. Nejsou tu skvělé hlášky, není zde žádný humor. Je zde jenom pravda. Podívejte se na náš svět a řekněte si, jestli všechno tohle není možné. Neříkám, že vznikne válka, která bude mít své jádro na Manhattanu, ale je tak těžké uvěřit, že korporace ovládají náš svět, že spravedlnost umírá anebo už dávno hnije někde hluboko zakopaná a nikdo neví kde?
Hodnocení: 80%
